Turistické cíle v okolí obce Heřmanice v Podještědí

Zřícenina hradu. Dle arch. nálezů z 13. stol., kdy byl pravd. markvartickým sídlem. Hrad je nesporně zmiň. až od konce 14. stol., maj. Jan z Vartemberka a Ralska. Necitlivá obnova v 1. pol. 20. stol. je příčinou nejasností ohledně historie hradu.

Rolandova (Martova) kašna stojí na hlavním žitavském náměstí od roku 1585. Na bohatě členěném sloupu stojí socha boha Marta, v lidovém podání ztotožněná s bájným Rolandem. Kašna je zdobena ovocem, klasy a tkalcovskými člunky jako symboly bohatství města.

Hrádek stával severovýchodně od Rousínova u Svoru. R.1776 na vršku, kde asi stával, údajně objeven sklep. V r.1794 prý ještě byly patrné základy obytné budovy. Ze staveb hrádku se dodnes již nedochovalo nic, asi se jednalo jen o malé dřevěné sruby.

Přesné datum postavení objektu není známo. První záznam o šatlavě je již z roku 1572. Jde o řadovou patrovou stavbu. Opatřena pěti opěrnými pilíři. V budově se nachází Archeologické muzeum, expozice o archeologii České Lípy, vězeňský kout věnován vlastní šatlavě.

Romantickou vilu č. p. 18 nechal ve vsi Trávník postavit r. 1914 pražský velkoobchodník s vínem a stavitel Franz X. Schier. Nyní soukromý majetek, nepřístupný.

Větrný mlýn postavil v letech 1842–1843 tesař a mlynář Josef Scholze. Mouku mlel mlýn do 70. let 19. století, v r. 1890 skončilo sejmutím křídel i šrotování. Poté sloužil mlýn jako seník. V 90. letech 20. stol. byla zchátralá budova obnovena jako rekreační objekt.

Pískovcová skalní stěna na pravém břehu Svitavky. Roku 1910 na ní vznikl reliéf výjevu z místní pověsti o dívce pronásledované rytířem, která ze zoufalosti skáče ze skály a zachrání se, zatímco pronásledovatel se i s koněm zřítí do bažin a zahyne.

Skalní kaplička pochází z přelomu 19. a 20. století. Do stěny skalního bloku je vestavěna hranolová výklenková kaple. Čelní stěny vyzděny červenými cihlami. Vstup segmentově zaklenutý. Kaple uzavřena novodobou jednoduchou otvíranou mříží. V interiéru kaple zavěšen jednoduchý novodobý kovový kříž.

Skalní kaple Panny Marie je jedním z romantických objektů v kraji nazývaném Kunratické Švýcarsko nedaleko Cvikova na Českolipsku. Pochází z r. 1834, opravována byla v letech 1934 a 2006.

Reliéf Ukřižování je jedním z příkladů projevu barokní lidové zbožnosti. Reliéf zhotoven asi kolem roku 1700. Zdařilý a důležitý doklad lidové barokní kamenické tvorby. Reliéf je v současné době nekompletní. Původní modelace figur značně poškozena. Nemovitá kulturní památka od r. 1965.

Vedle vstupu do Pustých kostelů patrný skalní reliéf Ukřižování Krista. Středem je kříž s Kristem. Kolem kříže jsou vytesány tři postavy. Panna Marie, sv. Máří Magdaléna a snad sv. Jan Evangelista. Na reliéfu silně zapracoval zub času. Ukřižovaný Kristus poměrně dobře k poznání. Postavy pod křížem již dost splývají s terénem.

První zprávy o studánce se objevují v pol. 19. stol. Ve skalním výklenku umístěna pískovcová soška Zdislavy z Lemberka. R. 1862 nad pramenem vystavěn gloriet. Leží na břehu Panenského potoka. V 19. stol. studánka a okolí upraveny jako poutní místo. Součást území krajinné památkové zóny Lembersko.