Původně gotická tvrz (první zmínka 1386) východně od žandovského kostela. Renesanční přestavba, po II. světové válce zanikl hospodářský dvůr, dochovaná obytná budova nese čp. 58. Při poslední opravě roku 1999 zničeny renesanční detaily. Dnes byty.
Most nad údolím Robečského potoka v lokalitě Karba na severozápadním okraji Zahrádek. Součást Severočeské transversální dráhy, otevřené 1898 společností Ústecko-teplické dráhy. Dodnes původní ocelová konstrukce, doplněná třemi kamennými klenbami.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Úštěk-České Předměstí
Úštěcký židovský hřbitov mohl existovat již v 15. stol., nejstarší náhrobky byly datovány r. 1570. Po zániku židovské obce v Úštěku za 2. svět. války chátral až do r. 2001, kdy pod správou pražské Židovské obce začaly rekonstrukce pokračující dodnes.
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Česká Kamenice
Čedičový Zlatý vrch vznikl ve třech fázích vulkanické činnosti. Postupně tak vzniklo lávové jezero, jehož tuhnutím pomalým a stejnoměrným ochlazováním se vytvořily pravidelné pěti až šestiboké štíhlé sloupce. Sloupce jsou téměř svislé.
Brusírnu zrcadel nechal postavit roku 1854 Karel Kinský v neogotickém stylu. Bývalá brusírna zrcadel je zděné, omítané stavení. Významný doklad technické a výrobní architektury z 19. stol. Kulturní památka od r. 1965.
Zvonice je pravděpodobně pozůstatkem kostela, postaveného roku 1523 pod zdejším hradem. Není vyloučeno, že se jedná o starší objekt, který byl součástí opevnění předhradí. Po požáru 1768 bylo postaveno horní patro, současný vzhled po opravě 1996.
Věžovitá zvonice ze 14. století stojí vedle zaniklého farního kostela sv. Kateřiny Alexandrijské. Částečně zděna a ve druhém patře dřevěná konstrukce nesla původně tři zvony, které byly za německé okupace zrekvírovány. Po r. 1990 byla uspořádána sbírka na nový zvon, který byl instalován v r. 2004.
Zvonice neznámé doby vzniku: buď byla součástí areálu vlastnického kostela ve vsi Mnichov, nebo byla postavena až v baroku. Tehdy vzniklo dnešní horní patro. Součást malebného kostelního areálu.
Hranolová zvonice se zděným přízemím a dřevěným patrem severně od hlavního průčelí kostela. Pravděpodobně ze 16. století, zvon zde zavěšený (dosud?) pocházel z některého pražského kostela. Proti kostelu drobných rozměrů.