pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Česká Lípa
U kostela Narození Panny Marie býval městský hřbitov. Zůstala zde empírová hrobka rodiny Wedrichů. Poslední člen rodiny Heinrich se stal štědrým mecenášem České Lípy. Po válce je hřbitov opuštěn a parkově upraven. Hrobka opravena, ale opuštěna.
zámek - lovecký, zřícenina, volně přístupno, Liberecký kraj, Holany
Zřícenina letohrádku ve východní části bažantnice jižně od Zahrádek, na katastru sousedních Holan. Součást barokně komponovaného krajinného celku, soustředěného kolem Nového Zámku (viz heslo). Po roce 1945 zpustl, dnes jen obvodové zdi.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Liberecký kraj, Dubá
Zřícenina skal. hradu. Zal. ve 13. stol. Prameny o hradu celé 14. stol. mlčí – možná záhy zanikl. Osídl. před r. 1402 – maj. Václav Berka z Dubé (do r. 1420). R. 1456 Aleš Berka z Dubé. Koncem 15. stol. připoj. ke Starému Berštejnu.
Původně gotická tvrz (první zmínka 1386) východně od žandovského kostela. Renesanční přestavba, po II. světové válce zanikl hospodářský dvůr, dochovaná obytná budova nese čp. 58. Při poslední opravě roku 1999 zničeny renesanční detaily. Dnes byty.
Most nad údolím Robečského potoka v lokalitě Karba na severozápadním okraji Zahrádek. Součást Severočeské transversální dráhy, otevřené 1898 společností Ústecko-teplické dráhy. Dodnes původní ocelová konstrukce, doplněná třemi kamennými klenbami.
sakrální památky - židovské památky, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Úštěk-České Předměstí
Úštěcký židovský hřbitov mohl existovat již v 15. stol., nejstarší náhrobky byly datovány r. 1570. Po zániku židovské obce v Úštěku za 2. svět. války chátral až do r. 2001, kdy pod správou pražské Židovské obce začaly rekonstrukce pokračující dodnes.
skanzen, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Zubrnice
Unikátní soubor roubených, hrázděných a zděných staveb lidové architektury. Interiérové i exteriérové expozice jsou prezentovány v několika objektech. Návsi vévodí barokní studna z roku 1695.
Zvonice je pravděpodobně pozůstatkem kostela, postaveného roku 1523 pod zdejším hradem. Není vyloučeno, že se jedná o starší objekt, který byl součástí opevnění předhradí. Po požáru 1768 bylo postaveno horní patro, současný vzhled po opravě 1996.
Věžovitá zvonice ze 14. století stojí vedle zaniklého farního kostela sv. Kateřiny Alexandrijské. Částečně zděna a ve druhém patře dřevěná konstrukce nesla původně tři zvony, které byly za německé okupace zrekvírovány. Po r. 1990 byla uspořádána sbírka na nový zvon, který byl instalován v r. 2004.
Renesanční zděná hranolová zvonice, od poloviny 16. století součást venkovského církevního areálu. V současné době nepoužívaná, silně zchátralá. Zachována řada autentických stavebních prvků (sgrafitová omítka, střešní krytina, okenní žalusie).
Zvonice neznámé doby vzniku: buď byla součástí areálu vlastnického kostela ve vsi Mnichov, nebo byla postavena až v baroku. Tehdy vzniklo dnešní horní patro. Součást malebného kostelního areálu.
Žandov 
