Turistické cíle v okolí obce Hostíkovice

Na pískovcovém hranolovém soklu barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Na stěně podstavce datace 1740. Na soklu výjevy ze života sv. Jana. Socha v kontrapostu levé nohy, v tradičním kněžském odění. V náručí drží kříž s Kristem, vpravo andílek nese obraz P. Marie s Ježíškem. Kulturní památka od r. 1965.

Socha sv. Prokopa u Dubé z r. 1761 je umístěna na místě rodinné tragédie, kde byl synem zavražděn radní města Antonín Schiffner, protože mu bránil ve sňatku. Vrah dopaden a popraven. Na podstavci sochy reliéfy sv. Václava, Vojtěcha a Jana Nepomuckého. U Dubé kopie sochy, originál stojí v Doksech.

Pozdně barokní socha sv. Prokopa z r. 1781. Světec znázorněn v obvyklém barokním pojetí v biskupském rouchu s mitrou na hlavě a s levou nohou spočívající na ležícím ďáblu. Socha patří k významným dokladům místní sochařské produkce. Oprava sochy v r. 2017. V seznamu kulturních památek od r. 2013.

Barokní socha v Čechách nepříliš známé světice na vyvýšenině nad nivou Bobřího potoka. Postavena roku 1705 na náklady novozámeckých Kouniců. Dílo neznámého autora nadprůměrné kvality.

Sousoší Nejsvětější Trojice postaveno r. 1726. Mnohokrát opravováno. Na sloupu umístěni sv. Jan Nepomucký, Antonín Paduánský, Ivan, Josef, archanděl Rafael a Juda Tadeáš. Pod vrcholem Panna Marie Nanebevzatá, na vrcholu Božská Trojice.

Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého mělo svoje původní místo na kamenném mostě přes řeku Ploučnici v Hrnčířské ulici (most je v písemných pramenech prvně zmiň. r. 1586), sousoší bylo vytvořeno v 2. pol. 18. stol., později, patrně r. 1882 (nahrazení mostu železným) bylo přeneseno ke kostelu.

Rozhlednu (14 m, 460 m n. m.) nechal postavit v l. 1884–1885 Severočeský exkursní klub dle návrhu arch. Gottlieba Albera. Byla oblíbeným výletním místem. Několikrát byla poničena bouří nebo bleskem, vždy však opravena. Po r. 1945 ponechána chátrání. R. 1997 změněna na vysílač, nepřístupno.

Zaniklé hradiště na kopci Hradec nedaleko Levína nebylo dosud podrobněji prozkoumáno přestože jej popsali již zakladatelé české archeologie J. E. Vocel a K. Hraše. Do současnosti se zachovaly mohutné zbytky valu kryjící západní a severní stranu opevněné lokality.

Stará radnice v Benešově n. Ploučnicí vznikla nejpozději počátkem 16. století. V jejím dvoře existoval měšťanský pivovar. Od poloviny 17. století přestala být hlavním sídlem správy města, jejím potřebám slouží dosud. Pivovar zanikl roku 1949.

Zřícenina gotického hradu. Založen začátkem 15. stol. Od r. 1465 v držení Zikmunda z Vartemberka. Na přelomu 15.–16. stol. hrad získali Berkové z Dubé. Po vybudování zámku Nový Berštejn (1558–1567) rychle zpustl. Přístupný po dohodě se soukromým majitelem.

Obec s dlouhou chmelařskou historií, první písemná zmínka z 11. století, od roku 1995 vesnická památková zóna. Dochován cenný soubor zděné a roubené architektury z 18. a 19. století, mnoho budov je však ve špatném stavu či necitlivě upraveno.

Hřbitov založen údajně v 15. století, z cca 140 dochovaných náhrobků nejstarší datován do roku 1682. Poslední pohřeb 1905, roku 1939 částečně zdevastován, dnes relativně citlivě zrekonstruován. Výjimečně dochované židovské pohřebiště v severočeském prostoru s několika vrstvami pohřbů nad sebou.