Turistické cíle v okolí obce Cebiv

Barokní zámek byl postaven v 18.stol. Později sloužil jako sídlo MNV a pravděpodobně i jako kuchyně a sklad. Dnes je zámek veřejnosti nepřístupný.

Téměř zaniklý hrad. Vyst. cca v 2. pol. 13. stol. Od r. 1269 zmiň. v predikátu Jindřicha z Podmokel. R. 1468 neúspěšně obléhán křižáckým vojskem. Přešel r. 1525 na pány ze Schönreitu, před r. 1615 prodán Divišovi Markvartovi z Hrádku. Poté zpustl.

Hrad založen po r. 1330 Janem Lucemburským, od konce 14. stol. zastavován. Po r. 1434 dobyt, od r. sídlem Gutštejnů, po nich královský. R. 1547 zabaven Pluhům z Rabštejna a vypálen, poté zpustnul. Dochovány zříceniny paláce a hradeb, valy a příkopy.

Královská Prokopská dědičná štola byla ražena jako páteřní. Dříve nesla též název Kašparova štola. Jedná se o nejvýznamnější dílo Centrálního stříbrského revíru, vznikla počátkem 16. stol. V roce 1743 převzal štolu stát (rakouský báňský úřad), v té době měla délku 2,5 km.

Radnice v Úterý pochází z roku 1561, i přes opravy po požárech 1694 a 1719 si zachovala původní vzhled ve stylu severské renesance. Pravděpodobně jediná polohrázděná radnice v českých zemích byla opravena po roce 1990.

Původně snad středověký řadový měšťanský dům. Barokně přestavěn v poslední čtvrtině 17. století. Upraven po požárech v l. 1726 a 1841. Zachovány barokní kamenné prvky – portál, ostění oken, kartuše s městským znakem, socha Panny Marie Immaculaty. Památkově chráněná od r. 1958. Sídlo městského úřadu.

Zámek postavil F. V. Údrčský z Údrče v l. 1701–1711. V r. 1882 zdědil zámek dr. Julius Hofman, který nechal postavit nový krov, klasicistní mělký rizalit a fasády. Po válce byl zámek sídlem místního zemědělského družstva. Dnes je v soukromých rukou.

Unikátní rozhledna vznikla úpravou starého pivovarského vodojemu (16 m, 378 m n. m.). Železobetonový vodojem byl postaven r. 1908 pro pivovar ve Vlkýši. Kvůli nestálé kvalitě vody nebyl k vaření piva využíván a do r. 1960 sloužil zemědělcům. Po rekonstrukci obcí v r. 2011 byl otevřen jako rozhledna.

Hradiště nad ohybem Úterského potoka s nálezy keramiky z pozdní doby bronzové a raného středověku. Zbytky valů a příkopů neznámého stáří, dnes osada Šipín s kostelem sv. Barbory.

Zámek nahradil, pravděpodobně v 17. století, starší tvrz . Současná podoba vznikla při klasicistních přestavbách kolem r. 1820, a historizujících úpravách kolem r. 1925. Nyní je v soukromých rukou a probíhá jeho oprava.

Barokní sloup s 13 sochami světců z let 1713 - 40. vznikl jako reakce na morovou epidemii z roku 1713. Jeho autorství je připisováno dílně Kristiána a Lazara Widmanna. V letech 1893 -1894 byl restaurován chebským sochařem Karlem Wilfertem, v té době byla část původních soch nahrazena novými.

Barokní sochu Neposkvrněné Panny Marie, pravděpodobně z první poloviny 18. století, nechali v roce 1818 měšťané Boru osadit na nový podstavec. Znázornění Neposkvrněné Panny Marie odpovídá tradiční podobě – postava se sepjatýma rukama, v řaseném šatě, se svatozáří 12 hvězd na zeměkouli ovinuté hadem.