Turistické cíle v okolí obce Záchlumí

Kostel, který je dominantou města, byl postaven v pozdně gotickém slohu roku 1565. V letech 1754–1757 barokně přestavěn.

Brána je součástí hradebního systému nového města, dal ji postavit mlynář Koubek na své náklady v r. 1574. Branka současně sloužila i k bydlení. Po r. 1989 opravována jeskyňáři jako klubovna. Z opevnění města se kromě brány zachovaly jen zbytky hradeb.

Barokní zámeček uvnitř poplužního dvora tepelských premonstrátů postaven v 2. polovině 17. stol. jako dílo Kr. Dienzenhofera, hosp. budovy pocházejí z 18. stol. Letní sídlo opatů po r. 1945 znárodněno, sídlo šlechtitelské stanice a statek. Nyní prázdný, devastovaný, bez využití a na prodej.

Zříceniny hradu či tvrze, vzniklého patrně v pol. 16. stol., snad na ochranu šlikovských stříbrných dolů. S úpadkem dolování po třicetileté válce zanikl. R. 1794 první zmínka zříceniny staré tvrze v pramenech, starší středověký původ nelze vyloučit.

Tvrziště na ostrůvku u břehu Dolního Lhoteckého rybníka. Nedochovala žádná písemná zmínka o tvrzi, která asi nestála dlouho. Povrchové nálezy datují živé období do 14.století. Zaniklá ves, jejímž centrem tvrz byla, je zmíněna až v roce 1544.

Zachovalá pevnůstka LO vzor 37 v bezprostředním okolí Stříbra byla součástí tzv. Plzeňské čáry. Okolo řopíku vede naučná stezka Středověké hornictví na stříbrsku.

Loretánskou kapli nechala na místě původní kaple (14. stol.) postavit r. 1688 hraběnka Marie Isabela von Götzen. Koncem 18. stol. zájem o kapli opadl a začala chátrat. V 2. pol. 19. stol. byla opravena. R. 1945 byla poškozena palbou US jednotek, poté chátrala. Od r. 1994 je postupně opravována.

Součástí areálu zámku Luhov je i středověké tvrziště, pozůstatek tvrze, snad z počátku 13. stol.

Jednoduchý, pozdně barokní patrový zámek s kaplí z 18. stol. byl postaven hrabětem Mariem Bořkem Dohalským z Dohalic, manželem Marie Anny Steinbachové. Dnes je v soukromém majetku a prochází postupnou rekonstrukcí.

Rozsáhlé hradiště o ploše cca 9 ha označují zbytky obvodového opevnění, místy jako hlinitopísčitý val, jinde jako terasa. Na východní přístupové straně zachována dvojitá linie valů. Stáří hradiště se datuje do pozdní doby bronzové, doložené je osídlení Slovany po celou dobu hradištní.

Zaniklý hrádek na vrcholu Malého Špičáku. V roce 1394 je zmíněn predikát „z Malšína“, ale první přímá zmínka je až z roku 1520, kdy je uveden jako pustý zámek. Archeologické nálezy dokládají život na hrádku do 2.poloviny 13.století.

Barokní pískovcový mariánský sloup z r. 1701, známé jsou pouze iniciály jeho tvůrců AZ a MZ. Na vrcholu pískovcová socha Panny Marie s mečem na prsou.