Turistické cíle v okolí obce Oloví

nebo vyberte

Oloví

Karlovarský kraj,  Sokolov  (SO)
Nalezeno celkem 110 záznamů, 7 / 10 stran, vyhledáno za 0.24 sec
 městský dům č. p. 125
465.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Skalná
Městský částečně hrázděný a roubený dům z 18. století, se zděným přízemím z počátku 19. století, se stodolou a složitým stavebním vývojem. Mimořádně hodnotný areál usedlosti v centru města.
 metorologický sloup
431.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Františkovy Lázně
Meteorologický sloup zprovozněn r. 1882. Původně stál u dnešních Plynových lázní a počátkem 20. stol. přemístěn na současné místo. Významné informační místo pro lázeňské hosty s údaji důležitými z hlediska lázeňských procedur. Na konci r. 2007 rozhodnuto o obnovu sloupu.
 Michal
452.0 m. n.m.
antropogenní jezero
voda - jezero, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Sokolov
Michal je antropogenní jezero, první na Sokolovsku, které vzniklo zatopením zbytkové jámy po těžbě hnědého uhlí. Má rozlohu 29 ha pří maximální hloubce necelých 6 m a slouží jako rekreační areál s atrakcemi. Pyšní se nejdelším tobogánem u nás. Slouží veřejnosti od r. 2004.
 Mostov
zámek - původní tvrz, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Mostov
Bývalá tvrz byla v roce 1693 Janem Bedřichem Perglarem přetavěna na barokní zámek. První zmínka o osadě Mostov pochází z roku 1353, o tvrzi slýcháme až roku 1520.
 Nejdek
568.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, nepřístupno, Karlovarský kraj, Nejdek
Hrad s gotickými prvky založen ve 14 .stol. Zakladatelem hradu byl zřejmě Konrád Plik z Plikenštejna. Roku 1623 hrad získal Nejdek Heřman Černín z Chudenic. Nyní z hradu zbyla jen věž z neomítnutého zdiva.
 Nejdek
568.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Nejdek
Zámek původně ze 17. stol. postavený za Černínů, mnohokrát upravován, který roku 1857 zcela vyhořel. Za Jindřicha Kleista postaven znovu a do dnešní podoby upraven továrníkem Moritzem von Konigswartem roku 1889.
 Novohamerský viadukt
702.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Nové Hamry
Novohamerský viadukt je na železniční trati Karlovy Vary–Johanngeorgenstadt. Postaven v roce 1899. Vede přes Bílý potok a silnici. Most dvouobloukový, kamenný, z hrubých světlých pravidelných kvádrů. Trať má v současnosti číslo 142.
 Olověný vrch
802.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Karlovarský kraj, Bublava
Rozhledna se nachází ve výšce 802 m n. m., je vysoká 16 m a na vrchol vede 74 schodů. O vznik rozhledny se v roce 1933 zasloužil spolek Přátel přírody z Bublavy. Stavbu navrhl architekt Ernstberger. Rozhledna dlouhodobě uzavřena.
 Pajndl
968.0 m. n.m.
Tisovský vrch
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Tisová
Rozhledna vysoká 18 m vystavěna v l. 1895–1897 Krušnohorským spolkem z Nejdku (stavitel Schöberle). R. 1908 přistavěna turistická chata. Během II. sv. války chata zanikla a rozhledna začala chátrat. V l. 1986–1987 provedena rekonstrukce, r. 1997 znovu opravena a r. 1998 obnovena turistická chata.
 Plikenštejn
Plickenstein, Blöimstoan
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Karlovarský kraj
Pozůstatky hrádku Plikenštejna uprostřed Slavkovského lesa na skále nad Lobezským potokem. Založen zřejmě počátkem 14. století, zanikl během 15. století. Jediným fyzickým pozůstatkem hrádku otvor na vrcholu hradní skály, jenž sloužil nejspíš k ukotvení plošiny, na které sídlo stálo.
 poutní kostel sv. Jakuba Většího
720.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Sněžná
Kostel sv. Jakuba Většího ve Sněžné (Schönau) je doložen od 14. stol., nynější podobu získal kolem r. 1720. V 17. stol. vznikla poutní tradice ke středověké sošce sv. Jakuba. Nyní filiální kostel ve farnosti Kraslice s měsíčními sobotními bohoslužbami v letním období.
 pramen Natálie
442.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Františkovy Lázně
Neoklasicisní kolonáda Natáliina pramene byla postavena roce 1931 podle projektu františkolázeňského architekta ing. Oskara Sgustava. Kolonádu tvoří vzdušná trojkřídlá budova půdorysu písmene U. Stavbě dominuje centrální pavilon středního křídla. Pramen znám už od roku 1880, zachycen roku 1912.