Turistické cíle v okolí obce Šabina

nebo vyberte

Šabina

Karlovarský kraj,  Sokolov  (SO)
Nalezeno celkem 122 záznamů, 3 / 11 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 Kaceřov
427.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Karlovarský kraj, Kaceřov
Zámek přestavěn z původní tvrze někdy kolem r.1770 Karlem Antonínem Perglárem z Perglasu ve tvaru pravidelného čtverce. Stěny zdobeny mezipatrovou a korunní římsou. Stavbu kryje mansardová střecha. Vstup od severu dveřmi uprostřed trojosého průčelí.
 Kager, Starý zámek
501.0 m. n.m.
Kolová
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Karlovarský kraj, Libavské Údolí
Terénní náznaky keltského tvrziště z doby bronzové. Naposledy osídlené ještě ve 13. stol.
 Kaiserruhe
810.0 m. n.m.
Nimrod, Pingarten, Včelná
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Karlovarský kraj, Prameny
Až neuvěřitelně dobře zachovalé tvrziště z konce 13. stol. až začátku 14. stol. objevené Zdeňkem Buchtele v roce 1976 při ověřováním trasy prastaré Královské stezky (Via Regia), která vedla z Prahy do Chebu.
 Kamenný Dvůr
zámek, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Kynšperk nad Ohří
Na místě původní tvrze byl koncem 18. století vybudován pozdně barokní zámek. Ten patřil městu Kynšperk nad Ohří. Po roce 1945 připadl armádě, po jejím odchodu zpustl a změnil se v ruinu. Po roce 2004 byl zámek i s parkem obnoven. V současnosti slouží jako hotel.
 kamenný kříž
740.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Mnichov
Kamenný kříž údajně ze začátku 20. století, snad z období mezi lety 1910–1920. Je vytesán ze žuly, nadzemní část je vysoká 91 cm, má tvar řeckého kříže. Původně stával u silnice z Bohuslavi na Mnichov, na dnešní místo na náměstí byl přesunut v roce 1999. Památkově chráněný je od roku 1993.
 kaple Nejsvětější Trojice
401.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Sokolov
Původně barokní hřbitovní kaple na starém městském hřbitově, postavená roku 1719. Pozdně barokně přestavěna v letech 1772–74 arciděkanem Karlem Müllerem. R. 1772 vyzdobena freskami Eliáše Dollhopffa. Vyhořela roku 1874. Rekonstruována v pol. 90. let 20. století. Dnes slouží pravoslavné církvi.
 kaple Nejsvětější Trojice
666.0 m. n.m.
Šibeniční vrch
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Dolina
 kaple Neposkvrněného početí Panny Marie
720.0 m. n.m.
Albtische-Kapelle; Werker-Kapelle
sakrální památky - kaple, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Karlovarský kraj, Mnichov
Pozdně barokní obdélná kaple s rovným závěrem, kterou dal vystavět v roce 1767 Michael Dietlz z Mnichova. Byla vyrabována a zchátrala po odsunu původních obyvatel po 2. sv. válce. Zachovaly se pouze ruiny obvodových zdí, zarůstající náletovými dřevinami a obklopené hospodářsky využívanou pastvinou.
 kaple Panny Marie s křížovou cestou
783.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zřícenina, volně přístupno, Karlovarský kraj, Prameny
Pozdně barokní kaple P. Marie na vrchu Kalvárie u obce Prameny z doby kolem r. 1750 zchátrala po r. 1945, nyní ve zřícenině. Interiér a okolí vyčištěny od sutě a náletových dřevin r. 2012, zdevastovaná křížová cesta z poloviny 19. stol. obnovena r. 2017.
 kaple sv. Anny
401.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Karlovarský kraj, Loket
Drobná barokní stavba z roku 1744 před bývalou Dolní branou připomíná dvojí obsazení města Francouzi, které Loket přestál bez úhony. U kaple terasa se sochou sv. Jana Nepomuckého, původně z Jánského mostu.
 kaple sv. Kříže
532.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Úbočí
Kaple sv. Kříže na návsi osady Úbočí pochází z počátku 19. století. Jedná se o drobnou sakrální stavbu, která je od r. 2005 chráněna jako kulturní památka.
 kaple sv. Siarda
698.0 m. n.m.
kostel sv. Jana Křtitele
sakrální památky - kaple, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Karlovarský kraj, Mnichov
Zbytky zdí kaple (snad 12. stol.), zmiň. r. 1360. R. 1615 ji dal obnovit opat tepel. kláštera Andreas Ebersbach. Za třicetileté války pobořena, r. 1664 obnovena opatem Raimundem I. Wilfertem a zasvěcena sv. Janu Křtiteli. V 17. a 18. stol. oblíbeným poutním místem. R. 1782 zrušena Josefem II.