Klášter benediktinů zal. r. 1139 biskupem Ottou a knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou. Od roku 1149 patří premonstrátům. Románský kostel po požáru r. 1712 zničen. V l.1713 - 1714 postasven J. B. Santinim nový kostel ve stylu barokní gotiky.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Košetice
Výrazné terénní nerovnosti a stopy zdiva na místě středověké tvrze, založené snad jako opěrný bod na hranicích biskupských držav. Později předpokládané sídlo pánů z Košetic. Dochován především hluboký příkop na jižní straně tvrziště a nepatrné zbytky zdí na severovýchodě areálu.
Původně fara. V druhé pol.18.stol.hrabě Josef Jaroslav Věžník připojil k zámeckému areálu starého zámku a barokně upravil. Z druhé pol.18.stol. pochází celkový vzhled zámečku.
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Vysočina
Josef Jaroslav Věžník r.1725 přestavěl tvrz v jednopatrový dvoukřídlý barokní zámek. R. 1790 Antonín Mořic z Böhmu, zámek opravil. R.1910 Karel Prášek opravil a upravil zámek ve stylu historizujících slohů a secese.
Původně ranně gotický kostel pochází z konce 13. století. V roce 1895 kostel zcela vyhořel a zničeny byly i zvony. Okamžitě započaly opravy a roku 1897 byl kostel znovu vysvěcen. Nové věžní hodiny jsou z roku 1949.
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti je jako gotický doložen od r. 1350. Je spojen s tzv. číhošťským zázrakem a farářem Josefem Toufarem, který byl umučen komunisty. Od r. 2015 je pohřben pod podlahou kostela před oltářem. Konají se zde pravidelné bohoslužby.
Původně opevněný gotický kostel z konce 13. století. Několikrát přestavován a upravován – dochovaly se renesanční části, převládá barokní úprava. Ve věži zvony z poloviny 16. stol.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Košetice
Původně gotický kostel, ze kterého se dochovala loď, presbytář a mohutná hranolová věž, v 16. stol. důkladně obnoven a v pol. 18. stol. barokně upraven.
Farní kostel Navštívení Panny Marie je poprvé zmiňován již v letech 1344–1352 a tehdy spadal do vlastnictví pánů z Chřenovic. Od počátku 16. století jej vlastnili Bohdanečtí z Hodkova a od roku 1677 byl spolu s obcí připojen k Ledečskému panství.