sakrální památky - kaple, zřícenina, volně přístupno, Středočeský kraj, Louňovice pod Blaníkem
Zřícenina poutní barokní kaple sv. Maří Magdaleny s neobvyklým půdorysem osmiúhelníku vepsaného do elipsy, vystavěné r. 1753. Následkem josefínských reforem byla kaple zrušena a začala chátrat. Nyní lze spatřit pouze obvodové zdi.
sakrální památky - kaple, chátrající, volně přístupno, Středočeský kraj
Kaple sv. Panny Marie byla vystavěna přibližně ve druhé polovině 18. století jako modlitební stánek zdejších sedláků a mlynářů za údajné finanční podpory mlynářky Musilové z Chřenovic.
Skromná, neokázalá stavba s jednoduchou zvonicí, na východní straně půlkruhově uzavřená. Zvonice na západní straně kaple je podepřená dvěma sloupy a částečně vestavěná do kaple. Zasvěcena sv. Petru a Pavlu roku 1902.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Těchoraz
Drobná výklenková kaplička nejasného stáří má obdélný půdorys s nikami na západní a východní straně. V nich byly umístěny dřevěné sochy sv. Jana Nepomuckého, které byly zcizeny roku 1975. Kaple je udržována v dobrém technickém stavu.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Petrova Lhota
Poutní místo "U Kněžny" je kaplička z roku 1919, kterou nechala postavit Františka Vošická z Petrovy Lhoty. Vedle kapličky vyvěrá studánka, jejíž voda podle pověsti uzdravila slepou kněžnu.
Klášter benediktinů zal. r. 1139 biskupem Ottou a knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou. Od roku 1149 patří premonstrátům. Románský kostel po požáru r. 1712 zničen. V l.1713 - 1714 postasven J. B. Santinim nový kostel ve stylu barokní gotiky.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Košetice
Výrazné terénní nerovnosti a stopy zdiva na místě středověké tvrze, založené snad jako opěrný bod na hranicích biskupských držav. Později předpokládané sídlo pánů z Košetic. Dochován především hluboký příkop na jižní straně tvrziště a nepatrné zbytky zdí na severovýchodě areálu.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Březina
Zbytky hradu či tvrze poškozené výstavbou dvou sýpek. Hrad poprvé připomínán na sklonku 13. století, zanikl kolem pol. století 15., kdy majitelé přesídlili na nedalekou tvrz Loutkov. Dochovány především hluboké příkopy a část obvodové zdi pojaté do hmoty jedné ze sýpek. Kulturní památka ČR.
Původně fara. V druhé pol.18.stol.hrabě Josef Jaroslav Věžník připojil k zámeckému areálu starého zámku a barokně upravil. Z druhé pol.18.stol. pochází celkový vzhled zámečku.
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Vysočina
Josef Jaroslav Věžník r.1725 přestavěl tvrz v jednopatrový dvoukřídlý barokní zámek. R. 1790 Antonín Mořic z Böhmu, zámek opravil. R.1910 Karel Prášek opravil a upravil zámek ve stylu historizujících slohů a secese.
Košetice - nový zámek 
