Turistické cíle v okolí obce Vysoká Libyně

Hradiště nedaleko Hodovíze poprvé zkoumal plzeňský badatel Petr Rožmberský v roce 1980 a nálezy z jedné sondy datoval do doby halštatské. Opevněná lokalita byla chráněna z jihozápadní strany dodnes patrným kamenným valem a ze severu příkrými svahy padajícími do údolí potoka Chladné.

První panský pivovar v Chyši vznikl r. 1580 za Ferdinanda Renšpergára z Ronšperka a z Držkovic. Lažanští z Bukové dali v letech 1839-1841 starý pivovar zbořit a na jeho místě postavit klasicistní nový pivovar. V r. 1932 zde byla výroba zastavena, obnovena byla r. 2006. Památkově chráněn od r. 1958.

Zatopený bývalý lom nedaleko Bedlna je pozůstatkem lámání žuly na konci 19. a v první polovině 20. století. Dnes jej využívají obyvatelé nedaleké vesnice ke koupání a filmaři k natáčení.

Dvůr byl založen Kryštofem Jaroslavem z Kolovrat r. 1655, původně zde byl jen ovčín s chalupou ovčáka. R. 1674 jej rozšířil Kryštofův syn Albrecht Jindřich na poplužní dvůr, v 19. století zde byl lihovar a výroba šindelů. V květnu 1945 lihovar zničen sovětskými vojáky, později zcela zchátral.

Železárnu v Plasech nechal zbudovat kníže Metternich ihned po získání plaského panství. Výrobu zahájila roku 1827. Produkovala výrobky ze šedé litiny. Roku 1872 byla uzavřena, pokusy o další průmyslové využití selhaly. Dnes převážně obytné domy.

Hřbitov malé židovské obce v někdejším poddanském městečku fungoval zřejmě od 17. do první poloviny 20. století. Postupně byl dvakrát rozšířen, vstupy do starších částí byly zazděny, z kolem vedoucí cesty viditelné.

Údajně založen v 15. století, poprvé doložen v 17. století. Obsahuje kolem 300 náhrobků pocházejících od 18. století do roku 1930. Do jižní zdi vsazena brána, která je současně průjezdnou márnicí a zřejmě i vozovnou.

Hřbitov založený pravděpodobně před rokem 1700, rozšířen v letech 1783 a 1821. Nejstarší náhrobek pochází z roku u 1717, poslední pohřeb se konal před II. světovou válkou roku 1936.

Bývalý židovský hřbitov leží ve strmém svahu mezi poli, doložen je roku 1724. Do dnešní doby se zachovalo asi sto hrobů z let 1826 až 1904.

Hřbitov pocházející ze začátku 19. stol., dochováno kolem 55 náhrobků; nejstarší čitelný epitaf je z r. 1815 a poslední pohřeb tu proběhl v r. 1911. Z ohradní zdi a márnice zbyly jen ruiny.

Zchátralá renesanční tvrz či zámeček. Nové sídlo postavil mezi lety 1595-1600 Mikuláš Libštejnský z Kolowrat. Vystřídalo několik majitelů a kolem r. 1700 byl upravován. Interiéry jsou znehodnoceny neodbornými zásahy, dnes ve zcela dezolátním stavu.

Nedaleko Kůzové se mělo údajně střetnout husitské vojsko Jana Žižky s vojenskou hotovostí západočeského katolického landfrýdu po neúspěšném obléhání Plzně r. 1424. Záchranný archeologický průzkum z r. 2014 potvrdil středověký původ zbytků obranného valu, vybudovaného snad husitskými vojáky.