Turistické cíle v okolí obce Mnichovice

Barokní zámek stojí na místě bývalé tvrze z 15. st., Ta byla r. 1627 vypleněna nevolníky. Po opravách 1635 vznikl zámek. 1727-1733 ho dala A. M. Toskánská přestavět v barokním stylu. R. 1847 připadl císaři Ferdinandovi. Dnes v soukromých rukách.

Věž Kalamajka ze dřeva, kovu a betonu z r. 2021 o výšce téměř 26 m je přístupná po 127 schodech po předchozím zapůjčení klíče na některém ze šesti obecních úřadů v okolních obcích, prakticky po telefonické dohodě. Nejkratší výstup je z obce Javorník nedaleko Trhového Štěpánova.

Tvrz plnila správní a obrannou funkci pro oblast těžby zlata. Byla v držení pánů z Landštejna zřejmě v letech 1261-1379. Poté tvrz pustla. 1785 byla tvrz přestavěna, sloužila jako obydlí lokalisty, později jako fara, po znárodnění jako obecní byt.

Centrální obdélná barokní kaple z roku 1738 stojí na místě zaniklé dřevěné Kalvárie z roku 1687. Kaple byla vysvěcena 14. září 1738. Probíhaly v ní pravidelné bohoslužby, ve zvoničce byl umístěn umíráček. V interiéru jsou nástěnné malby Jana Kaliny z nedaleké Sedlice.

Historicky mladá kaple postavená v dobovém stylu dle inspirace z obrázkového kalendáře. Vnitřní interiér obsahuje některé prvky kostela ze zatopených Dolních Kralovic, ve věžičce se pak nachází elektricky ovládaný zvon, oznamující poledne a klekání.

Zřícenina poutní barokní kaple sv. Maří Magdaleny s neobvyklým půdorysem osmiúhelníku vepsaného do elipsy, vystavěné r. 1753. Následkem josefínských reforem byla kaple zrušena a začala chátrat. Nyní lze spatřit pouze obvodové zdi.

Kaple sv. Panny Marie byla vystavěna přibližně ve druhé polovině 18. století jako modlitební stánek zdejších sedláků a mlynářů za údajné finanční podpory mlynářky Musilové z Chřenovic.

Skromná, neokázalá stavba s jednoduchou zvonicí, na východní straně půlkruhově uzavřená. Zvonice na západní straně kaple je podepřená dvěma sloupy a částečně vestavěná do kaple. Zasvěcena sv. Petru a Pavlu roku 1902.

Poutní místo "U Kněžny" je kaplička z roku 1919, kterou nechala postavit Františka Vošická z Petrovy Lhoty. Vedle kapličky vyvěrá studánka, jejíž voda podle pověsti uzdravila slepou kněžnu.

Výrazné terénní nerovnosti a stopy zdiva na místě středověké tvrze, založené snad jako opěrný bod na hranicích biskupských držav. Později předpokládané sídlo pánů z Košetic. Dochován především hluboký příkop na jižní straně tvrziště a nepatrné zbytky zdí na severovýchodě areálu.

Původně fara. V druhé pol.18.stol.hrabě Josef Jaroslav Věžník připojil k zámeckému areálu starého zámku a barokně upravil. Z druhé pol.18.stol. pochází celkový vzhled zámečku.