Turistické cíle v okolí obce Bílov

Stavba jednotřídní německé školní budovy byla ve Velké Chmelištné zahájena roku 1787 a o rok později byla přízemní kamenná budova krytá šindelovou střechou dokončena. Rozšíření se dočkala v letech 1852–59, roku 1883 rozšířena na tři třídy. Dnes je v budově obecní úřad.

Vrch nedaleko mlýna jižně od Stebna v sobě skrýval ojedinělý nález etruské bronzové mísy zvané teglia a dalších předmětů. Byl objeven za pomoci detektoru kovů v únoru 2015 a je jediným mimo území Itálie. Pochází z období 400 až 200 let před narozením Krista.

Zámek byl postaven ve 2. polovině 17. století. V 60. letech 19. století přestavěn novorenesančně. Počátkem 20. století byl kolem zámku založen park, v roce 1958 přebudován na arboretum.

První Židé jsou v Chyši uváděni v 16. stol. Roku 1883 si zřídili nový hřbitov jako náhradu za zaplněný starší hřbitov. Za II. svět. války přestal být používán a chátral. Roku 1958 prohlášen za kulturní památku, jeho zkáza pokračovala a v letech 1965-1972 zlikvidován. Dnes je na jeho místě pole.

Odlezelské jezero je nejmladším přírodním jezerem u nás. Vzniklo roku 1872, kdy průtrž mračen v noci z 25. na 26. května způsobila sesuv skály do údolí Mladotického potoka. K destrukci přispěla i těžba pískovce a vylámání zářezu železniční trati.

Socha Odpočívajícího Ježíše, zvaná nesprávně Ecce homo, stávala na pískovcovém podstavci mezi kaštany nad Stebnem. Na přelomu padesátých a šedesátých let 20. stol. byla poškozena opilci a na dva roky ji nahradil litinový kříž. Sochu opravili restaurátoři a 31.8. 2019 byla opět umístěna svém původním místě.

Hradiště chámské kultury stálo na úzkém skalnatém břidlicovém bradle nad řekou Střelou, východně od obce. Od západu bylo chráněno dodnes patrným příkopem a valem.

Terénní zbytky pravd. dřevěného hradu nad údolím potoka Leštiny, podle nálezů postaven ve 2. pol. 13. století, v 1. pol. 14. století opuštěn. Dochovány stopy předhradí a jádra oddělených od ostrožny i mezi sebou příkopy.

Tvrz ve vesnici Otěvěky by se měla nacházet jihovýchodním cípu rozlehlé návsi.

Památník obětem transportu smrti stojí v oddělené části hřbitova v Žihli v sousedství kostela sv. Filipa a Jakuba.

Zámek postavil Jaroslav Libštejnský z Kolovrat v r. 1560. Za Černínů byl zámek po třicetileté válce opraven. Zámek byl v majetku rodu Černínů až do roku 1945 a do té doby byl několikrát přestavován a opravován, zejména po požáru v roce 1915.

Zřícenina nevelkého hradu postaveného po roce 1358 Petrem z Janovic. Po smrti Petra byl hrad dědictvím rozdělen na čvrtiny a po roce 1556 byl hrad již opuštěn. Od té doby je uváděn jako pustý.