Turistické cíle v okolí obce Druztová

Zaniklý hrad pražských biskupů založený snad již na konci 13. stol. nebo až arcibiskupem Arnoštem z Pardubic po pol. 14. stol. v těsné blízkosti biskupského dvorce. Původně malý gotický hrádek naposledy zmíněn r. 1488, koncem 15. stol. zanikl.

Vila továrníka Rudolfa Hudlického z r. 1911 podle projektu B. Ryšavého. Průčelí vily je ve stylu čisté secese, s výrazným půlkruhovým oknem, keramickými prvky fasády a strmou střechou s prejzy. Por. 1948 trpěla nedostatkem údržby, opravena v letech 2003–5. Od r. 2004 je státem chráněnou památku.

Barokní sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1709. Nechal jej postavit měšťan Jan Roman Antonín Vodňanský. Při požáru města roku 1757 byl sloup poškozen a v roce 1758 byl opraven. Další opravy proběhly v letech 1768, 1900, 1936, 1974 a 2007. Nová mříž kolem sloupu je z roku 2007.

Barokní pískovcová socha světce v nadživotní velikosti z roku 1727. Nechal ji vytvořit hrabě Kazimír Ferdinand z Kupperwaldu s manželkou Ludmilou Konstancií rozenou hraběnkou z Bubna a Litic. Jedná se o hodnotné sochařské dílo, jednu z dominant náměstí. Socha je památkově chráněna od roku 1958.

Kvalitní barokní socha z přelomu 17. a 18. století. Stojí v dominantní podobě nad řekou Mží. Restaurovaná na počátku 21. století. Památkově chráněná.

Kvalitní barokní socha světce umístěna na Křimickém náměstí. Autorem pravděpodobně Lazar Widmann. Pochází z přelomu 17. a 18. století. Nedávno restaurována.

Barokní sousoší na Zámeckém náměstí od známého plzeňského sochaře Lazara Widmanna. Zbudováno kolem roku 1730, obnoveno roku 1856. Hodnotná památka barokního sochařství na území města Plzně. Památkově chráněno.

Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z 18. století na mohutném volutovém podstavci stávala před domem čp. 145/II na náměstí F. Černého. Roku 1976 byla "ukryta" ve dvoře domu čp. 117/II, r. 1985 přenesena na hřbitov u kostela sv. Trojice. V r. 1993 byla opravena a přenesena na současné místo.

Zřícenina opuštěného vodního mlýna, částečně opravena pionýry, kteří zde mají letní tábory a nedaleké sklepení používají jako sklad potravin.

Zámek byl postaven Karlem Kokořovcem na počátku 17. stol. v renesančním slohu. Později, v 80. letech 18. století za Černínů z Chudenic došlo k úpravám a rozšíření. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví.

Unikátní srostlice synagog ve dvoře plzeňské židovské obce vznikla ve III. čtvrtině 19. století pro rychle rostoucí společenství. Po stavbě Velké synagogy sloužily jako škola, od počátku 40. let 20. stol. devastovány. Postupná obnova po roce 1990.

Hradiště na Hůrce u dnešního Starého Plzence je poprvé zmiňováno roku 976. V těchto místech nepochybně stával hrad, s největší pravděpodobností dřevěný chráněný mohutnými valy, které se (na rozdíl od hradu) dochovaly dodnes.