Turistické cíle v okolí obce Praha 1-Malá Strana

Pozdně klasicistní budovu kanovnické rezidence vystavěl pro Vyšehradskou kapitulu v roce 1875 podle vlastního projektu stavitel František Novák. Budova má gotizující fasádu, v přízemí jsou zrcadlové klenby, patro je plochostropé. Je využívána jako farní úřad. Vstup je přes branku v ulici K rotundě.

Volně stojící novobarokní dům na lichoběžníkovém půdorysu, krytý valbovou střechou z roku 1933, postavený podle projektu stavitele Tomáše Hainze. Původně kostnice doložená k r. 1654, později poustevna, vikárka, objekt užívaný k bydlení armádou, sídlo kaplana. Dnes je opět užívána k bydlení.

Kaple postavena v roce 1840. Obdélná stavba s polokruhovým presbytářem. V kapli býval malý zvonek, který někdo odcizil. Majitelem kaple je obec Zákolany. Konají se v ní různé kulturní akce.

Kaple je drobná čtvercová pozdně barokní stavba s volutovým štítem završeným hranolovou zvoničkou zaklenutá klášterní klenbou. Uvnitř kříž s ukřižovaným Kristem v životní velikosti z 2. třetiny 18. století.

Nejstarší dochovaná stavba Makotřas – pozdně barokní šestiboká kaple se zvoničkou z roku 1753. Opravena v roce 1971, při opravě objevena listina z doby vzniku. Kaple je dobře udržována.

Barokní kaple pochází z roku 1774. Malá obdélníková stavba. V průčelí trojúhelníkový štít. Vchod obdélníkový se segmentovým záklenkem. Kaplička zakončena hranolovitou zvoničkou.

Čtvercová pozdně barokní kaplička v Bašťku. Upravovaná ve 20. stol. Zakončená malou zvoničkou.

Kaple z 1. třetiny 19. století. Stáří kaple určeno podle datování na zvonu, uvedeno L. P. 1817. Ve vyvýšené nástavbě kaple je umístěn zvon. Kaplička slouží i jako zvonice. Poslední renovace kaple r. 2000.

Drobná barokní kaple Božího hrobu postavena mezi lety 1736 až 1737 podle vzoru jeruzalémského Božího hrobu. Projekt je dílem Jana Ferdinanda Schora.

Drobná obdélná kaple s polygonální věžičkou, podobou a dispozicí kopírující Boží hrob v Jeruzalémě. Jde o poslední pozůstatek barokního kláštera křižovníků strážců Božího hrobu zrušeného josefinskými reformami 1783. Kaple je připisována Janu Blažeji Santinimu. Památkově chráněná je od roku 1958.

Původně dřevěná věž, kde byly od roku 1354 vystavovány relikvie. V letech 1382-1393 byla na jejím místě postavena kamenná centrální kaple, snad dle plánů Petra Parléře. Od r. 1403 sloužila Pražské univerzitě, a od r. 1622 jezuitům. R. 1784 zrušena a přeměněna ve skladiště. Roku 1791 byla zbořena.

Kaple neznámého původu a zasvěcení (původně snad sv. Ludvíka), která náležela ke klášteru bosých karmelitánů. Pravděpodobně byla vystavěna v první pol. 18. století, mohla však být upravena ze starší stavby. Po zrušení karmelu sloužila jako observatoř.