Turistické cíle v okolí obce Budislavice

Zámek oválného tvaru, vymezený s největší pravděpodobností hradbami bývalého hradu z 13. stol. Hlavní zámeckou budovu nechal v 16. stol. postavit Zdeněk Lev z Rožmitálu. Z hradu zůstala zachována pouze hranolová věž.

Rybník Velká Kuš je rozlohou 52 ha druhým největším na Blatensku a pro svou polohu patří k nejkrásnějším. Stejnojmenná přírodní rezervace u jeho jihozápadního břehu chrání balvanité pastviny a mokřadní louky s vzácnými druhy flóry i fauny.

Kamenný silniční most v ulici Palackého s jediným půlkruhovým obloukem překračuje bývalý městský příkop, kterým protéká Jalový potok. Na parapetních zdech stojí proti sobě sochy sv. Václava z r. 1802 a sv. Jana Nepomuckého z r. 1859. Součást městské památkové zóny.

Zřízení skanzenu započalo r. 1990, kdy Okresní muzeum v Klatovech získalo v Chanovicích barokní sýpku, která po opravě začala sloužit jako depozitář. Od r. 1990 pracovně naučné pobyty mládeže, od r. 1994 je zde budovaná expozice lidové architektury, pojímaná jako záchranný projekt ohrožených staveb.

Socha svaté Barbory v západní části bělčického náměstí pochází z doby po polovině 18. století. Korunovaná světice stojí na sochařsky ztvárněném soklu, v ruce drží kalich s hostií. Poškozená kvalitní práce neznámého mistra, zřejmě lokálního.

Socha z roku 1766 akcentuje příchod k blatenskému kostelnímu areálu od nedalekého zámku. Stojí pod jižní branou děkanství. Práce zřejmě lokálního mistra ve stylu opožděného dynamického baroka byla nedávno nahrazena kopií.

Socha je kvalitní kamenosochařské barokní dílo. Podle datace na soklu pochází z roku 1748. Památkově chráněno.

Barokní sousoší Piety, hodnotné kamenosochařské dílo. Datované nápisy na podstavci - roku 1741 - nápisy české, latinské a německé. Postaveno správcem zelenohorského panství J. F. Lydlem. Památkově chráněno.

Pozdně renesanční zámek z roku 1617 byl vybudován na základech původní tvrze Adamem st. Vratislavem z Mitrovic. Koncem 18. stol. dostavěno křídlo, v 19. století přibyly novogotické prvky. Čtyřkřídlý, jednopatrový, s hranolovou věží na západě.

Klasicistní budova poštovní stanice, zvaná Stará pošta, je součástí komplexu hospodářských a úředních budov podél plzeňské silnice mezi zámeckým parkem a rybníkem Sladovna. Původnímu účelu sloužila do zániku jízdní pošty koncem 19. století, od té doby využívána jako provozní zázemí zámku.

Stavba s fasádami s novorománskými prvky z roku 1865 na místě renesanční radnice, zničené požárem města 1834. Od roku 1905 zde sídlily státní úřady (do zrušení okresu roku 1960). Dnes tu působí městské museum a základní umělecká škola.

Ve vsi založena v 15. stol. za Ondřeje Řesanického z Kadova tvrz. Na počátku 18. stol. postaven barokní zámek, který byl po roce 1945 upravován.