Turistické cíle v okolí obce Strašín

Nárožní patrový klasicistní městský dům se středověkým jádrem a s klasicistní fasádou s balustrádou a vázami. Významný objekt náměstí Svobody, tvořící velmi vhodný protějšek Rozacínovskému domu - č. p. 48, též se středověkým jádrem a přestavěným renesančně (viz samostatné heslo). Památkově chráněný.

Patrový městský dům v západní polovině jižní fronty náměstí Svobody gotického původu, přestavěný renesančně; s dvojicí volutových štítů a s fasádou s novodobým sgrafitem - inspirované původním renesančním. Zachovány hřebínkové klenby v přízemí. Přestavován po r. 1837 a upravován v r. 1921.

Špitální budova nedaleko kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sušici. Pochází ze16. století, navazuje na sušickou špitální tradici, sahající do poloviny 14. století. Špitál sloužil svému účelu do počátku 20. století.

Panské sídlo datované podle sběru keramiky do období od 13. stol. do přelomu 15. a 16. stol. Dodnes se dochovalo rozsáhlé tvrziště ohraničené novodobou kamennou zdí, na západní, severní i východní straně s dosud dobře znatelným valem.

Zámek vzrostlý z vodní tvrze vystavěné Volfem Gothartem Perglerem z Perglasu (či jeho synem) po r. 1579. Za 30ti leté válce zde byli ubytováni vojáci Baltazara Marradase. Později majetek Račínů z Račína. Další přestavby v pol. 18. stol.

Barokní most z 18. století. Zděný z lomového kamene a podklenutý dvěma segmentovými oblouky na střední pilíř, s plným zábradlím. S výklenkem pro sochu sv. Jana Nepomuckého deponovanou u vchodu do areálu kostela sv. Jakuba Většího se hřbitovem. Památkově chráněný.

Muzeum v bývalé márnici hřbitova u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Otevřeno po rekonstrukci od roku 2014. Expozice se zajímavou historií bývalého Lamberského panství a množstvím církevních památek. Součástí prohlídek muzea je návštěva kostela a kaple sv. Erazima - hrobky rodu Lambergů.

Rozhledna kombinované stavby na půdorysu sedmiúhelníka, postavená v letech 2006–2009 na vrcholu hory Sedlo severně od hradu Kašperk. V okolí zbytky keltského hradiště. Věž o výšce 27,75 m umožňuje kruhový výhled po horním Pootaví a západní části Šumavy.

Na zámek přestavěná budova renesanční tvrze, postavené Chřepickými z Modlíškovic před r. 1615, r. 1696 připojená Dlouhoveskými ke Kraselovu, v 18. st. barokně rozšířena a přestavěna. Dnes chátrající rozměrná budova s přístavkem kaple z r. 1727.

Nejvýše položené keltské (či snad předkeltské) oppidum na českém území sloužilo v posledních několika stoletích před změnou letopočtu jako útočiště či ochrana zlatonosných nalezišť v údolí Otavy.

Tvrz v Ohrazenicích obsahuje pozůstatky původního sídla drobné šlechty z přelomu 13. a 14. století. Současná podoba je především výsledkem renesanční přestavby, provedené před rokem 1586. Součást areálu dvora, využívaného k chovu koní.

Panské sídlo jehož základy byly položeny nejspíše v 16. stol. Postupně jak se měnili majitelé se tvrz měnila na zámek. Z architektonického hlediska je budova zámku nevýrazná.