věž, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Kvilda
Dřevěná vyhlídková věž z roku 1997 umožňuje přehlédnout celou přírodní rezervaci Jezerní slať v I. zóně Národního parku Šumava a dále protilehlé pásmo s vrchem Sokol (1253 m n. m.), zvaným též Antýgl.
Kopec nad Česticemi byl osazen dřevěnými kříži a kaplemi snad roku 1626. Zděné objekty vznikaly v 18. století, současnou podobu získalo poutní místo roku 1820. Hraběnka Dorotea Reyová ji financovala z vděčnosti za své uzdravení.
pomník, památník, chátrající, volně přístupno, Plzeňský kraj, Sušice I
Kámen neštěstí připomíná místo, kde se v roce 1672 zabil rytíř z Rumerskirchenu, který předtím v opilosti prostřílel obraz sv. Anny Samotřetí v kapli zámku Volšovy. Kámen byl v roce 2008 opraven a vybaven sloupkem s informační tabulí.
Drobná kaple stojící u hospodářského stavení nedaleko od pozdně barokní kaple na návsi. Doba vzniku stavby ani zasvěcení nezjištěny. Na obdélném půdorysu, v průčelí půlkruhově zakončený vstup a nad ním v trojúhelném štítu nika s dvojramenným křížem. Krytá sedlovou střechou.
Drobná kaple na nádvoří statku vedle mohutné bývalé sýpky. Je obdélného půdorysu na nízkém kamenném soklu, v průčelí se vstupním portálem, lemovaným profilovaným ostěním s datací 1873 ve vrcholovém oblouku ostění. Na sedlové taškové střeše oplechovaná malá hranolová zvonička s makovicí a křížkem.
sakrální památky - kaple, zachovalý, není známo, Plzeňský kraj, Podmokly
Kaple postavená na návsi pochází z přelomu 18. a 19. století; zasvěcení nezjištěno. Na obdélném půdorysu s půlkruhovým závěrem, v průčelí na hřebeni sedlové střechy sanktusník s kuželovou střechou, makovicí a křížem. Na levé straně vstupu do kaple kříž z roku 1848; před kaplí sluneční hodiny.
Pozdně barokní návesní kaple z konce 18. století. Na obdélném půdorysu s trojúhelným štítem a štíhlým netypickým vysokým polygonálním sanktusníkem v hřebeni střechy. Před kaplí pamětní kříž. Památkově chráněná.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Čímice
Drobná sakrální stavba stojící u silnice nedaleko Bílenic. Datovaná do druhé poloviny 18. století. Zděná omítaná barokní kaple na obdélném půdorysu trojboce uzavřeném; v průčelí se štítem s kasulovitě upravenou profilací. Krytá sedlovou, v závěru do valby zkosenou stříškou. Skromný interiér.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Rejštejn
Kaple z r. 1845. Ves Malý a Velký Kozí Hřbet, která v 15. století náležela k hradu Kašperku. V r. 1458 a později zde vedla Zlatá stezka, cesta spojující Bavorsko s Čechami. R. 1930 zde bylo 320 domů. Obyvatelé byli vesměs zemědělci nebo dřevorubci.
Slohově čistou jednolodní barokní kapli se čtvercovým presbytářem založil v roce 1708 šumavský sklář Michal Müller jako rodovou hrobku. V roce 1709 zemřel a stavby se ujal jeho syn Valentin Antonín. Stavba byla dokončena roku 1714. V interiéru je malý dřevěný kůr, strop je zdoben původní výmalbou.
V dominantní poloze na návsi, postavena v 19. století. Zděná omítaná na obdélném půdorysu, s jednoduchým vstupem a prolamovaným štítem v průčelí. Na hřebeni sedlové střechy je vztyčena oplechovaná hranolová zvonička s kuželovou střechou s makovicí a křížem. Vedle kaple stojí kříž a socha sv. J.Nep.
kaple 
