Turistické cíle v okolí obce Maleč

Hrad založen pravděpodobně v 2. pol. 13. stol. Vítkovci jako opěrný bod, ale z důvodu jejich brzkého odprodeje strašínského zboží nebyl nikdy dokončen.

Ve 14.st.tvrz. Račínové z Račína po r.1590 přestavěli na renesanční zámek. V r.1731 Jan Ferdinand Desfours přestavěl na nový barokní zámek. Pravé křídlo na renesančních základech, za ním přistavena kaple. Po r.2000 zahájeny restaurátorské práce.

Výšinné opevněné hradiště, jedno z největších v jižních Čechách vybudováno na vrcholu kopce Pržmo. Členité, trojdílné hradiště se skládá z malé okrouhlé akropole chráněné z obou stran níže položenými předhradími. Opevnění je dochováno v podobě mohutných kamenných valů. Halštatsko-laténské období.

Původně středověký karner, barokně upravený v roce 1757. Autorem přestavby a nástěnných maleb v kapli je Josef Hager. Barokní oltář vyzdoben sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava a hornickým reliéfem.

Novogotická hřbitovní kaple s věží z roku 1886, sloužila jako hrobka majitelů místní sklárny - rodiny Schmid.

Pozdně gotická původně věžová tvrz prošla v 19. století přestavbou na obytnou budovu. Přitom byla rozšířena a získala dnešní fasádu.

Dřevěná vyhlídková věž z roku 1997 umožňuje přehlédnout celou přírodní rezervaci Jezerní slať v I. zóně Národního parku Šumava a dále protilehlé pásmo s vrchem Sokol (1253 m n. m.), zvaným též Antýgl.

Kopec nad Česticemi byl osazen dřevěnými kříži a kaplemi snad roku 1626. Zděné objekty vznikaly v 18. století, současnou podobu získalo poutní místo roku 1820. Hraběnka Dorotea Reyová ji financovala z vděčnosti za své uzdravení.

Kámen neštěstí připomíná místo, kde se v roce 1672 zabil rytíř z Rumerskirchenu, který předtím v opilosti prostřílel obraz sv. Anny Samotřetí v kapli zámku Volšovy. Kámen byl v roce 2008 opraven a vybaven sloupkem s informační tabulí.

Pěkný kamenný mostek v obci Tažovice na Strakonicku s dvěma oblouky, sochou sv. Jana Nepomuckého a kapličkou. Technická památka.

Kaple postavená na návsi pochází z přelomu 18. a 19. století; zasvěcení nezjištěno. Na obdélném půdorysu s půlkruhovým závěrem, v průčelí na hřebeni sedlové střechy sanktusník s kuželovou střechou, makovicí a křížem. Na levé straně vstupu do kaple kříž z roku 1848; před kaplí sluneční hodiny.

Drobná sakrální stavba stojící u silnice nedaleko Bílenic. Datovaná do druhé poloviny 18. století. Zděná omítaná barokní kaple na obdélném půdorysu trojboce uzavřeném; v průčelí se štítem s kasulovitě upravenou profilací. Krytá sedlovou, v závěru do valby zkosenou stříškou. Skromný interiér.