Turistické cíle v okolí obce Budětice

Zámek vznikl přestavbou tvrze, prvně zmiň. r. 1684 v majetku Koců z Dobrše, poté Běšínů z Běšin, Kolovratů a od r. 1709 Františka Karla Villani, který ji v 2. pol. 18. stol. přestavěl na zámek. R. 1840 empír. upraven. R. 1861 koupen W. Huttarym, poté Frant. Haškem. R. 1948 zestátněn, vrácen r. 1992.

V západních Čechách jedinečný příklad romantizující úpravy krajiny v 19. století. Rozsáhlý park s původní smrkovou výsadbou, doplněný alejemi listnatých stromů. V něm romantické stavby-zřícenina hradu Ballymotte, drak 1, drak 2, želva, gloriet (altán), hájovna a jezírko s čápem. Památkově chráněno.

Zámeček, patrová obdélníková budova stojící uprostřed dvora, dnes v soukromém majetku.

Barokní přízemní obdélný zámek pravděpodobně z 18. století, upravován v 19. století; v té době majetkem známého notáře, politika a spisovatele na Sušicku, JUDr. Ambrože. U zámku park, v severním rohu jeho ohradní zdi zámecká kaple z poloviny 18.století. Součástí i hospodářský dvůr. Soukromý majetek.

Barokní zámek z počátku 18. století postavený Bořity z Martinic podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera. V letech 1972 upraven pro potřeby MNV, dnes v soukromém vlastnictví.

Téměř zapomenutý zámek přestavěný z tvrze. Tvrz ze 16. století byla barokními a klasicistními zásahy přestavěna na zámek. Před zámkem v blízkosti křižovatky silnic je zrekonstruována kaple.

Původně gotická tvrz v jižní straně dvora, později proběhla renes. přestavba a následně barokně přestavena na sýpku. První známý majitel byl Dobeš. Jan z Mačic škodí okolním městům a proto je tvrz v r. 1520 dobyta a vypálena, následně opět obnovena. Po stavbě zámku už pouze hospodářská funkce.

Dobře dochované oválné tvrziště po blíže neznámém středověkém sídle, dosud bez archeologické datace. Dochován příkop s vnějším valem (nejvýraznější na čelní straně a na opyši), terénní stopy nejspíše dvou staveb a malé zbytky obvodového opevnění.

Původně tvrz ze 14.století, přestavěná na renesanční a později barokní zámek. Poslední úpravy v r. 1867. Nejvýznamnějším majitelem byl špičkový znalec zemědělství Benedikt Kohler (založil zámecký park s exotickými dřevinami - dochován pár kavkazských modřínů). Zachovalý, nevýrazný. Majetek obce.

Barokní márnice stojí za presbytářem kostela Narození Panny Marie v prostoru starého hřbitova v Nicově (osada města Plánice). Postavena podle návrhu K. I. Dientzenhofera kolem r. 1733. Stavba na osmibokém půdorysu se stanovou střechou. Nedílná součást areálu poutního kostela. Památkově chráněná.

Areál v jihozápadní části městského jádra v Hradební ulici, původně barokního původu, dnešní podoba klasicistní z 1. pol. 19. století. Protáhlé přízemní stavení s dvanácti vedle sebe umístěnými krámky s dveřmi a okenicí na prodejním okně. Součástí je i menší hospodářská budova domku porážky.

Nachází se z obce Javorník směrem na Zuklín. Menhir je pozůstatek megalitického systému vrchu Javorník. Má léčebné účinky.