Turistické cíle v okolí obce Kašperské Hory

Ojedinělá rozhledna na vrcholu churáňovského skokanského můstku z r. 1978 byla otevřena v letech 1993-2001, poté zde byl vysílač mobilního operátora. Po rekonstrukci rozhledna obnovena r. 2015. Vyhlídková plošina ve výši 32 m přístupná po 159 schodech, vstup zpoplatněn.

Churáňovský vrch je plochý šumavský vrchol s meteorologickou stanicí nad osadami Churáňov a Zadov s rozsáhlými lyžařskými a rekreačními areály Zadov a Kobyla, lanovkami, vleky a rekreačními zařízeními.

Pozůstatky tvrziště pravděpodobně z poloviny 14. století. V terénu jsou patrné valy s příkopem.

Barokní zámek vznikl přestavbou tvrze, kterou během 13. století vystavěl rod Dlouhoveských z Dlouhé Vsi. Na zámek přestavěna roku 1732 rodem Schumannů. Po roce 1945 vyhořel, zbořen kolem r. 1949, po r. 1978 zbořena zámecká kaple.

Gotická tvrz rodu Koců z Dobrše, několikrát přestavována. Později byty a škola. Po roce 1989 zakoupilo budovu Sdružení pro obnovu Dobrše a následně začalo s rekonstrukcí.

Původně renesanční tvrz z poloviny 16. stol. upravená v 17. stol. na zámek, který byl přibližně koncem 18. stol. rozšířen o kapli zasvěcenou sv. Janu Nepomuckému a čtyřpatrovou věž s bání a hodinami.

Původně renesanční tvrz ze druhé poloviny 16. stol. založená za Dětleba Koce z Dobrše. Za Dohalských z Dohalic v první pol. 18. stol. upravena na zámek. Později zřízena kaple Nanebevzetí Panny Marie, vysvěcená roku 1746.

Renesanční tvrz, vybudovaná v 30. či 40. letech 16. stol. v areálu poplužního dvora. Nahradila starou tvrz opuštěnou koncem 15. stol. Po roce 1656 ztratila funkci panského sídla a sloužila k bydlení úředníkům a zaměstnancům statku. Dnes obytný dům.

Tvrziště tvrze postavené před pol. 14. stol. a uváděné r. 1356 jako sídlo Míky z Dražovic. Poslední jednoznačná zmínka o tvrzi je z r. 1445. Kdy a jak tvrz zanikla není známo. Dochoval se centrální pahorek o průměru 25 m a dva pásy valů a příkopů.

Barokní areál v severozápadní části obce východně od kostela Nanebevzetí P. Marie. Na půdoryse písm. "U" - farní budova s hospodářským zázemím, obklopená ohradní zdí s výraznou kulisovou bránou z přelomu 17. a 18. stol. Zachováno množství původních architektonických prvků. Zchátralý, neudržovaný.

Původně středověká budova se zachovanou barokní dispozicí. Menší úpravy patrně z pol. 19. století (schodišťový přístavek). Ve dvoře vymezeném ohradní zdí zděná stodola. Patrová budova s použitými roubenými konstrukcemi v patře, s řadou hodnotných truhlářských a kovářských prvků. Památkově chráněná.

Patrová budova fary s atypickým řešením dispozice patra a přízemí, s hospodářským zázemím a obklopená zahradou s kamenným ohrazením. Pravděpodobně renesančního původu asi z 2. poloviny 16. století; ohrazení, pilíře brány barokní; chlévy 1. polovina 19. století. Památkově chráněná. V zahradě 2 kříže.