Turistické cíle v okolí obce Kašperské Hory

Hřbitovní kaple byla postavena v roce 1871 (?); na západní straně u kamenné ohradní zdi hřbitova. Prostá kaple na obdélném půdoryse, krytá sedlovou střechou, na jejímž hřebeni v průčelí je hranolová zvonička s jehlancovou stříškou.

Původně středověký karner, barokně upravený v roce 1757. Autorem přestavby a nástěnných maleb v kapli je Josef Hager. Barokní oltář vyzdoben sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava a hornickým reliéfem.

Novogotická hřbitovní kaple s věží z roku 1886, sloužila jako hrobka majitelů místní sklárny - rodiny Schmid.

Pozdně gotická původně věžová tvrz prošla v 19. století přestavbou na obytnou budovu. Přitom byla rozšířena a získala dnešní fasádu.

Dřevěná vyhlídková věž z roku 1997 umožňuje přehlédnout celou přírodní rezervaci Jezerní slať v I. zóně Národního parku Šumava a dále protilehlé pásmo s vrchem Sokol (1253 m n. m.), zvaným též Antýgl.

Zachovalý zámek ze 17. století (stavitel J. I. Wideršpergár), s později přistavěnou kaplí (poč. 18. století, obraz sv. Anny z té doby). Nevýrazný, díky posledním úpravám zcela smazán historický ráz. V parku za zámkem válcový pavilon. Soukromý majetek (penzion Tvrz Hrnčíř). Přístupný jen pro hosty.

Kámen neštěstí připomíná místo, kde se v roce 1672 zabil rytíř z Rumerskirchenu, který předtím v opilosti prostřílel obraz sv. Anny Samotřetí v kapli zámku Volšovy. Kámen byl v roce 2008 opraven a vybaven sloupkem s informační tabulí.

Pěkný kamenný mostek v obci Tažovice na Strakonicku s dvěma oblouky, sochou sv. Jana Nepomuckého a kapličkou. Technická památka.

Kamenný pomník s vyobrazením Ježíše Krista stojí nedaleko kostela sv. Máří Magdalény. Je umístěný u přístupové cesty ke kostelu, cca necelých 100 metrů od parkoviště před ním. Doba jeho postavení a k jaké události se vztahuje, nezjištěno.

Zděná omítaná, částečně otevřená kaple na čtvercovém půdorysu stojící u cesty k 1. bráně zdejšího hradu. Barokní, patrně někdy z 18. století. Vhodně doplňuje předpolí hradu, přestože je vystavěna ve zcela odlišném stavebním slohu. Památkově chráněná.

Kaple postavená na návsi pochází z přelomu 18. a 19. století; zasvěcení nezjištěno. Na obdélném půdorysu s půlkruhovým závěrem, v průčelí na hřebeni sedlové střechy sanktusník s kuželovou střechou, makovicí a křížem. Na levé straně vstupu do kaple kříž z roku 1848; před kaplí sluneční hodiny.

Drobná sakrální stavba stojící u silnice nedaleko Bílenic. Datovaná do druhé poloviny 18. století. Zděná omítaná barokní kaple na obdélném půdorysu trojboce uzavřeném; v průčelí se štítem s kasulovitě upravenou profilací. Krytá sedlovou, v závěru do valby zkosenou stříškou. Skromný interiér.