Turistické cíle v okolí obce Velhartice

Zámeček, patrová obdélníková budova stojící uprostřed dvora, dnes v soukromém majetku.

Terénní náznaky po tvrzi pravděpodobně založené již ve 14. stol. při jihovýchodním okraji rybníka. Dodnes se dochovalo ploché tvrziště, porostlé křovím a stromy, oválného tvaru, velikosti 20 x 24 m, bez jakýchkoliv zbytků zdiva.

Bývalý lovecký zámeček postavený za Kolowratů pravděpodobně počátkem 18. stol. Barokní patrová budova, krytá mansardovou střechou s průčelím o pěti okenních osách a s klenutým přízemím.

Barokní přízemní obdélný zámek pravděpodobně z 18. století, upravován v 19. století; v té době majetkem známého notáře, politika a spisovatele na Sušicku, JUDr. Ambrože. U zámku park, v severním rohu jeho ohradní zdi zámecká kaple z poloviny 18.století. Součástí i hospodářský dvůr. Soukromý majetek.

Tvrz byla postavena ve 14. stol., kdy je zmiňován jako majitel Lubského statku Ctibor a po něm Dětleb a Milota. Na přelomu 14.–15. stol. byla v majetku Konráda, Sudivoje a syna Sudivojova Petra. R. 1400 byl majitelem Oldřich Loubský, poté střídání majitelů, r. 1544 koupila tvrz klatovská obec.

Původně tvrz ze 14.století, přestavěná na renesanční a později barokní zámek. Poslední úpravy v r. 1867. Nejvýznamnějším majitelem byl špičkový znalec zemědělství Benedikt Kohler (založil zámecký park s exotickými dřevinami - dochován pár kavkazských modřínů). Zachovalý, nevýrazný. Majetek obce.

První kamenné opevnění Sušice vzniklo v r. 1322. Druhý pás hradeb byl přistavěn za Vladislava Jagellonského. Dochovány části hradebních zdí, bašta vnější hradby a fortna.

První hradby získaly Klatovy v době svého založení kol. r. 1260. Nejstarší zachované části pochází z poč. 14. století. V 15. století byla doplněna vnější hradba s baštami a dalším příkopem. Souvislé úseky hradby se dochovaly v ulicích Tyršova a Plzeňská, okrouhlé věže v ul. Václavská a Komenského.

Nárožní patrový klasicistní městský dům se středověkým jádrem a s klasicistní fasádou s balustrádou a vázami. Významný objekt náměstí Svobody, tvořící velmi vhodný protějšek Rozacínovskému domu - č. p. 48, též se středověkým jádrem a přestavěným renesančně (viz samostatné heslo). Památkově chráněný.

Patrový městský dům v západní polovině jižní fronty náměstí Svobody gotického původu, přestavěný renesančně; s dvojicí volutových štítů a s fasádou s novodobým sgrafitem - inspirované původním renesančním. Zachovány hřebínkové klenby v přízemí. Přestavován po r. 1837 a upravován v r. 1921.

Špitální budova nedaleko kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sušici. Pochází ze16. století, navazuje na sušickou špitální tradici, sahající do poloviny 14. století. Špitál sloužil svému účelu do počátku 20. století.

Panské sídlo datované podle sběru keramiky do období od 13. stol. do přelomu 15. a 16. stol. Dodnes se dochovalo rozsáhlé tvrziště ohraničené novodobou kamennou zdí, na západní, severní i východní straně s dosud dobře znatelným valem.