Příklad drobné lidové památky z počátku 19. století, architektonicky v oblasti dost ojedinělé. Boží muka - na zděném hranolovém odstupňovaném soklu stojí kaplice s půlkruhově zaklenutým výklenkem, v němž je lidová plastika sv. Jana Nepomuckého. Památkově chráněná.
Boží muka na mírném návrší na rozcestí nezjištěného stáří. Zděná hranolová stavba na nízkém kamenném soklu. V horní části, oddělené dvěma mírně od sebe odsazenými římsičkami, obdélné niky se svatými obrázky v dřevěných zasklených rámech. Krytá taškovou stanovou stříškou s vrcholovým železným křížem.
Barokní boží muka na předměstí, umístěná v trianglu na rozcestí. Datovaná do roku 1730. Odstupněný pilíř čtvercového půdorysu nese kaplicový nástavec s výklenky (nikami) v obou etážích. Krytá stanovou taškovou střechou. Památkově chráněná.
Zděná omítaná sloupková boží muka na čtvercovém půdorysu stojí u cesty k 1. bráně zdejšího hradu nedaleko barokní kaple. Jsou též barokní, postavená někdy v průběhu 18. století. Vhodně doplňují předpolí hradu, přestože jsou vystavěna ve zcela odlišném stavebním slohu. Památkově chráněná.
Zděná hranolová boží muka na severním okraji obce za zámkem. Na širším čtvercovém podstavci s kamenným soklem, v horní části mohutná kaplice s průčelní hlubokou nikou; v ní křížek a soška. Krytá sedlovou stříškou. Datace nezjištěna (na soklu letopočet 1998 - rekonstrukce nebo nově postavena?)
Hranolová zděná stavba, v místě niky mírně rozšířená. V horní části muk nika, čtvercová s částečným půlválcovým klenutím. Uzavřená ozdobnou kovanou mříží a dřevěným rámečkem se sklem. V nice sv. Florián. Krytá je sedlovou stříškou s taškami.
Renesanční tvrz postavená za Viléma Bohuchvala koncem 16. stol., snad na místě gotické tvrze z přelomu 14. a 15. stol. Koncem 18. stol. upravená za Kordíků. Ti statek drželi až do r. 1945. Po r. 1945 nevhodně zastavěno volné severozápadní nároží.
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Bystřice nad Úhlavou
Původní gotická tvrz byla přestavěna renesančně. Konečnou podobu získal zámek při v l. 1848–53, kdy byl přestavěn pseudorománsky, pseudogoticky a některé části i pseudobarokně, díky čemuž je bez umělecké hodnoty.
Tvrz postavil Vilém z Čachrova v letech 1380-1390. Po r. 1446 přestala sloužit jako sídlo majitele a zpustla. R. 1566 tvrz koupil a obnovil Jan Bohuchval z Hrádku. V 2. pol. 18. století sloužila jako sýpka. Dnes je ve špatném stavu.
Terénní náznaky, na zahradě při jižní straně ostrožny, po tvrzi ze 14. stol. postavené snad za Vintíře z Čejkov. V 17. stol. byl statek připojen ke statku Nalžovské Hory, tvrz začala chátrat a v pol. 19. stol. byla stržena.
voda - jezero, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Železná Ruda
Černé a Čertovo jezero je název národní přírodní rezervace na Šumavě. Chráněné území tu bylo vyhlášeno již r. 1933. V r. 2010 bylo chráněné území pozměněno jako národní přírodní rezervace. Na rozloze 208,46 ha zahrnuje Černé a Čertovo jezero a mezi nimi ležící Jezerní horu (1343 m n. m.).
Obdélná přízemní budova zámku v jihozápadním křídle poplužního dvora s přilehlými hospodářskými objekty. Ze sedmdesátých let 18. století; nynější podoba z počátku druhé poloviny 19. století. Soukromý majetek - nepřístupný.
Čachrov 
