Turistické cíle v okolí obce Týnec

Zřícenina hradu. Přemyslovské správ. hradiště do pol. 13. stol. (opuštěno). R. 1315 věnoval J. Lucemburský Bavorovi III. ze Strakonic prostředky na stavbu hradu. Lucemburkové vlastnili hrad až do konce 15. stol., poté majitel Půta Švihovský z Rýzmberka. Od roku 1558 již pustý.

Součást městských hradeb z 2. pol. 13. století v Prácheňské ulici v jihovýchodní části města. Z původní věžové brány se zachovalo obvodové zdivo do výše patrové římsy sousední budovy; vjezd prolomen z vnitřní i vnější strany lomeným portálem s ostěním. Před touto bránou stávala ještě jedna; zaniklá.

Gotická věžová brána z druhé poloviny 13. století, později vícekrát přestavovaná. V 15. století opatřena barbakanem, zbořeným po roce 1837.

Jeden z nejznámějších českých viklanů, granodioritový balvan 1,5 m vysoký, s obvodem 11 m a váhou okolo 30 tun. R. 1893 byl ze svého lože shozen a do roku 1983, kdy jej skupina vedená Ing. Pavlem Pavlem usadila na původní místo, ležel shozený. V roce 1985 byl prohlášen za přírodní památku.

Nejmohutnější zřícenina hradu v Čechách založeného pány z Budětic poč. 14. stol. Později jej vlastnili Švihovští, významně rozšířili za účasti stavitele Benedikta Rejta. Po třicetileté válce zpustl. R. 1421 zde přišel o druhé oko Jan Žižka z Trocnova.

Empírová budova radnice stojí na náměstí. Dnešní podoba je z 2. čtvrtiny 19. století. Zděná omítaná patrová budova na obdélném půdoryse s třípatrovou hranolovou hodinovou věží nad rizalitem, krytá sedlovou valbovou střechou s taškami esovkami. Dochovaná vnitřní dispozice. Sídlo městského úřadu.

Radnice stojí v severní polovině zhruba obdélné plochy náměstí. Původně renesanční stavba, v roce 1707 po požáru rozšířena do dnešní čtyřkřídlé mohutné budovy. Uprostřed jižního hlavního průčelí renesanční vstupní portál a štíhlá hranolová věž s cibulovou bání s lucernou. Přestavěna v roce 1850.

Tvrz, postavená v 15. stol., kdy nahradila starší tvrz ze 13. stol. Od 1. pol. 14. stol. se odtud píše rod z Řesanic (Žasanic), od r. 1400 Řesanští z Kadova, od r. 1534 Jan ze Strojetic. V držení jeho rodu do 17. stol., poté časté střídání majitelů. Kolem r. 1800 upravena na hospodářský objekt.

Počátky mlýna poprvé uváděného roku 1378 pravděpodobně souvisí s předlokační osadou, která stávala na pravém břehu Otavy. V pol. 17. stol. zde byla zřízena papírna. Počátkem 19. stol. ho koupil Josef Rosenauer. Mlýn dnes slouží k bydlení a také jako malá expozice mlynářství a využití vodní energie.

V jádru gotický měšťanský dům, přestavěn renesančně. Patřil rodině Rosaciů a lékárnické rodině Firbasovské. Dům je od počátku devadesátých let opuštěný a není přístupný.

Rybník Velká Kuš je rozlohou 52 ha druhým největším na Blatensku a pro svou polohu patří k nejkrásnějším. Stejnojmenná přírodní rezervace u jeho jihozápadního břehu chrání balvanité pastviny a mokřadní louky s vzácnými druhy flóry i fauny.

Barokní kamenný silniční most přes Mlýnský náhon v jihozápadní části města. Podklenutý nízkým polokruhovým obloukem a doplněný samostatným menším mostkem pro pěší. Dopravní stavba z poloviny 18. století. Chráněný v rámci plošné památkové ochrany.