Turistické cíle v okolí obce Horažďovice

Poutní kostel (kaple) na vrchu Líšná. Snad pozdně gotického původu, zachycen(a) na Willenbergově vedutě Rabí z roku 1602. Zrušen(a) za Josefa II. Dnes ve zříceninách.

Románsko-gotický kostel založený ve 2. čtvrtině 13. stol. Úpravy kolem pol. 14. stol. a pozdně goticky v 1. pol. 15. stol. Upraven barokně ve 2. pol. 18. stol. Jednolodní kostel s presbytářem, hranolovou věží a sakristií. Ohradní zeď kolem kostela a bývalého hřbitova se vstupní branou s křížem.

Západně od kraselovské návsi se nachází dnes převážně barokní hospodářský dvůr, stojící snad v místech tvrze, písemně připomínané v pol. 14. stol. V jeho středu stojí obytné stavení, pocházejí zřejmě z 18. či 19. století.

Původně renesanční zámek z 2. poloviny 16. století, vybudovaný na místě bývalé gotické tvrze. V roce 1760 upraven a rozšířen o pozdně barokní severní křídlo. Zámecký park je obklopen rybníky v místě starých příkopů tvrze. Soukromý majetek. Nepřístupný. Památkově chráněný.

V západních Čechách jedinečný příklad romantizující úpravy krajiny v 19. století. Rozsáhlý park s původní smrkovou výsadbou, doplněný alejemi listnatých stromů. V něm romantické stavby-zřícenina hradu Ballymotte, drak 1, drak 2, želva, gloriet (altán), hájovna a jezírko s čápem. Památkově chráněno.

Hradiště patrně halštatského původu ze 6. stol. př. n. l., dobudované a rozšířené Slovany v 8. až 10. stol. n. l. Zaniklo zřejmě násilným způsobem na přelomu 9. a 10. stol. Zachované terénní stopy, zejména valy, leží mimo značené cesty.

Zámeček, patrová obdélníková budova stojící uprostřed dvora, dnes v soukromém majetku.

Renesanční zámek byl vystavěn v r. 1577 Volfem Novohradským z Kolovrat na místě starší tvrze. Stavba byla dokončena patrně až r. 1593. Později zámek často měnil majitele, a v r. 1999, tedy 333 let od jeho založení, byl poprvé zpřístupněn veřejnosti.

Barokní zámek z počátku 18. století postavený Bořity z Martinic podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera. V letech 1972 upraven pro potřeby MNV, dnes v soukromém vlastnictví.

Téměř zapomenutý zámek přestavěný z tvrze. Tvrz ze 16. století byla barokními a klasicistními zásahy přestavěna na zámek. Před zámkem v blízkosti křižovatky silnic je zrekonstruována kaple.

Mariánský sloup v těžišti jižního blatenského náměstí byl postaven roku 1726. Návrh i sochařská výzdoba pocházejí od Johanna Franze Hoffmanna, investorem byl majitel Blatné Josef Serenyi. Na novodobé osmiboké podnoži stojí sokl na půdorysu kříže, z něhož vyrůstá válcový sloup s titulní plastikou.

Sloup se sochou Immaculaty obklopený sochami sv. Jana Nepomuckého, Josefa, Antonína, Vojtěcha a čtyř andílků z let 1720–40, původně na Velkém náměstí, od roku 1939 na současném místě (Malé/Palackého náměstí). Opraven v 80. a 90. letech 20. století.