Turistické cíle v okolí obce Hliněný Újezd

Raně gotický farní kostel byl v Horažďovicích postaven zřejmě v 60. letech 13. stol. Stavbu dokončili johanité v první čtvrti 14. stol. Úpravy 1454, v 18. století, 1910. Trojlodní basilika s vloženými emporami v koutě náměstí, kterému dominuje jeho věž.

Původně pozdně románský kostel ve Volenicích prošel gotickou a renesanční přestavbou. Pozdně barokní západní věž a jižní předsíň jej dotvořily na přelomu 18. a 19. století. Roku 1909 byl zrekonstruován podle projektu Kamila Hilberta.

Původně románský kostel z poloviny 13. století, z let 1240-1250, pozdně goticky upravován v 16. století a později barokně přestavován v letech 1676, 1696 a 1765. V areálu kostela hřbitovní kaple z 19. století, márnice a hřbitov; celý areál obklopuje ohradní zeď s bránou. Památkově chráněný.

Gotický chrám na místě románského kostelíku, zmiňovaného v r. 1233. Po požár r 1707 přestavěn barokně. V letech 1884–1901 regotizován.

Původně románský kostel z poloviny 13. století, obklopený hřbitovem. Jako farní doložen poprvé 1360. Barokní úprava koncem 17. století, vnitřní úpravy v polovině 18. věku. Z té doby i většina vnitřního zařízení. Při rozšiřování hřbitova zanikla severní část jeho původně eliptické ohradní zdi.

Původně gotický kostel v Kraselově se poprvé připomíná roku 1363. Prošel výraznou raně barokní přestavbou (1684–88), která mu dala netypický trojkřídlý půdorys. Obklopuje ho bývalý hřbitov s barokní výklenkovou kaplí.

Románsko-gotický kostelík z I. poloviny 13. století sloužil osadě rýžovníků zlata nad Ostružnou (Pstružnou). V I. polovině následujícího věku původní apsidu nahradil gotický presbytář a sakristie, přiložená k jeho jižní stěně. Loď sklenuta 1691, další úpravy nevýznamné.

Poutní kostel (kaple) na vrchu Líšná. Snad pozdně gotického původu, zachycen(a) na Willenbergově vedutě Rabí z roku 1602. Zrušen(a) za Josefa II. Dnes ve zříceninách.

Románsko-gotický kostel založený ve 2. čtvrtině 13. stol. Úpravy kolem pol. 14. stol. a pozdně goticky v 1. pol. 15. stol. Upraven barokně ve 2. pol. 18. stol. Jednolodní kostel s presbytářem, hranolovou věží a sakristií. Ohradní zeď kolem kostela a bývalého hřbitova se vstupní branou s křížem.

Západně od kraselovské návsi se nachází dnes převážně barokní hospodářský dvůr, stojící snad v místech tvrze, písemně připomínané v pol. 14. stol. V jeho středu stojí obytné stavení, pocházejí zřejmě z 18. či 19. století.

Původní panské sídlo tvořené gotickou kamennou dvoupatrovou věží, snad z 2. pol. 14. stol., přestavěno a rozšířeno ke konci 16. stol., za Ladislava ze Šternberka renesančně. Později sídlo přestavěno na sýpku.

Křížový kámen - smírčí kříž : kamenná obdélníková deska s reliéfem latinského kříže. Zasazená je do vyzděného masivního spárovaného kamenného podstavce. Snad středověkého původu (?), ve starém evidenčním listě - z třicetileté války (?). U silnice pod starým mlýnem na východním okraji města.