Turistické cíle v okolí obce Chvojínek

Zřícenina tvrze z 2. pol. 13. stol. R. 1318 se zmiňuje Beneš z Martinic. Po požáru na konci 14. stol. byla tvrz přestavěna a rozšířena, v držení rodu až do konce 15. stol. Poté připojena k panství Vrchotových Janovic a r. 1549 se uvádí pustá. V 19. stol. z velké části rozebrána na stavební materiál.

Městečko plnilo funkci podhradí Staré Dubé, vzniklo zřejmě v 2. pol. 13. stol. Mělo dvě brány, část jedné se zachovala. Hradní komplex je v českých zemích výjimečný. Zaniklo asi spolu s hradem po r. 1446, kdy byl hrad obležen vojsky Jiřího z Poděbrad. Z této doby se dochovala i obléhací stanoviště.

Na severovýchodním okraji obce Křečovice se nachází Sukova alej, vedoucí souběžně se silnicí do Strážovic. Zvolna stoupá k Sukově mohyle. Mohyla i alej pocházejí z r. 1938 a nesou jméno nejslavnějšího křečovického rodáka, hudebního skladatele Josefa Suka (1874-1935).

Narušené tvrziště v osadě Klenové u Lojovic. Tvrz vybudovali zřejmě mokřanští vladykové ve 14. století, ale nakonec bylo zboží připojeno k sousedním Lojovicím. V roce 1509 je již zmíně pouze v Mokřanech tvrz pustá.

Most vystavěn v letech 1849-1850. Dlouhý 114 m a 7,27 m široký. Šest pilířů a pět segmentových oblouků o rozpětí 18,3 m a vzepětí 2,5 metru. Výška nade dnem řeky 6,15 m. Na jižní straně postavena budka pro výběrčího mýta, která až do konce dvacátého století sloužila jako vodočetná stanice.

První československý most, nesený dvěma dutými betonovými oblouky, byl postaven v letech 1937–1939 podle projektu Miloslava Klementa přes Vltavu ve Štěchovicích. Pokus o destrukci německou armádou na jaře 1945 nebyl naštěstí dokončen, od následujícího léta a znovu od r. 1990 nese dnešní název.

Zřícenina původně trojkřídlého zámečku, který vznikl kolem roku 1705. Majitelem byl Norbert z Vrbna, trvale však sídlící na Hořovicích. Zámeček sloužil jako panský správcovský dům.

Tvrz v obci, kde dříve bývala stará tvrz postavená Zdislavem z Mrače kolem r. 1318. Benešovicové postavili v 2. pol. 14. stol. tvrz novou. Jejich potomci zde žili do r. 1540, kdy tvrz koupil Jaroslav ze Šelmberka. Za třicetileté války zpustla. V 17. stol. upravena na sýpku a v 19. stol. na byty.

Zbytky nejstaršího z panských sídel v Mrači na nevýrazné ostrožně. Datována keramikou do 2. poloviny 13. století a na začátek století 14. Nahrazena nedalekou novější tvrzí již ve 14. století.

Nová telekomunikační věž z roku 2007 s vyhlídkovou plošinou, sloužící současně jako rozhledna.

Rozcestí s kamenným křížem a lípou. Kříž pochází z roku 1864. Z místa je rozhled do širokého kraje.