Turistické cíle v okolí obce Poleň

Kostel původně gotický, je poprvé připomínán roku 1352. V 16. stol. byl upravován, rozšířena okna a přistavena jižní předsíň. Věž je z roku 1737. Konečné úpravy byly provedeny v 19. stol.

Hřbitovní kostelík z r. 1380, poničen za husitských válek, r. 1496 klatovskými měšťany znovu vystavěn. R 1632 byla přistavěna pohřební kaple, barokní přestavbou prošla loď kostela v letech 1736–40. Dodnes slouží příležitostně při smutečních obřadech.

Farní kostel sv. Mikuláše gotického původu z 2. poloviny 14. stol., pozdně barokně přestavěn do dnešní podoby. Vyniká svou typickou cibulovitou bání a zlaceným křížem. Vzácné varhany z r. 1763 pocházejí z tachovské dílny rodu Gartnerů. Kostel od r. 1958 v seznamu kulturních památek ČR.

Kostel pochází ze 14.st. Přestavěn na konci 17.st. V r.1817 požárem poškozen. V r.1818 opraven. Loď kostela s polygonálním závěrem, v jihozápadním nároží věž. K presbyteriu je přistavěna kaple. U schodiště sochy sv. Floriána a sv. Notburgy.

Původní gotický kostel ze 2. poloviny 14. stol. byl v polovině 18. stol. přestavěn za účasti architekta F.I. Préea. Kostel má velice zajímavě řešené západní průčelí s konvexně konkávním zvlněním.

Farní kostel sv. Václava je na tomto místě připomínán již na konci 14. století. V roce 1744 byla několikrát přestavovaná stavba zničena požárem. Zbylé obvodové zdi byly využity k výstavbě nového, barokního kostela, vysvěceného roku 1746. Kolem kostela byl až do roku 1784 původní městský hřbitov.

Kostel v pseudorománském slohu z počátku 20. stol.

Tvrz založená nejspíše v první polovině 16. stol. Dochovaná věž tvrze sloužila od 17. stol. jako sýpka. I dnes ještě částečně znatelný obraný systém tvořený rybníkem, valy s příkopem a ochranou zdí.

Tvrz z konce 16. století nechal postavit Jiří hrabě z Guttensteina. Pův. renesanční objekt v centru obce je nyní upraven na sídlo obecního úřadu a centrum služeb.

Na místě dnešní tvrze stála tvrz starší, postavená ve 13. stol. Byla v majetku Drslaviců, později Chotěšovského kláštera. Od pol. 16. stol. byl majitelem Jetřich Valečský z Vřesovic. Vřesovci postavili v 16. stol. novou tvrz. Koncem 17. stol. v majetku J. H. Černína. V 18. stol. přestavěna na sýpku.

Kříž u ohradní zdi nového zámku nedaleko od hlavní brány do jeho nádvoří. Kovový kříž s krucifixem na profilovaném podstavci se soklem. K poctě svých rodičů a jejich věčné památce ho nechala zřídit Marie Františka svob. paní ze Schirdingu, rozená hraběnka Krakowská z Kolowrat, v roce 1843.

Honosná vila s přilehlým hospodářským dvorem byla vybudována někdy po roce 1874, kdy zdejší pozemky koupil statkář Adolf Bollman z Halberstadtu. Vilu dal postavit Adolfův syn Robert. Jeho synovi Adolfovi byla zestátněna r. 1945. Hospodářské objekty chátrají, vila je patrně rekreačně využívána.