Turistické cíle v okolí obce Luby

nebo vyberte

Luby

Plzeňský kraj,  Klatovy  ( KT)
Nalezeno celkem 249 záznamů, 4 / 21 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 fara
485.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Běšiny
Barokní stavba fary nacházející se severně nedaleko kostela Navštívení Panny Marie pochází z 1. poloviny 18. století; další úpravy v 19. století. Zděná omítaná bloková patrová budova s mansardovou střechou s neporušenou původní dispozicí a zachovaným vnějším členěním fasády. Památkově chráněná.
 fara
624.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Velhartice
Patrová budova fary s atypickým řešením dispozice patra a přízemí, s hospodářským zázemím a obklopená zahradou s kamenným ohrazením. Pravděpodobně renesančního původu asi z 2. poloviny 16. století; ohrazení, pilíře brány barokní; chlévy 1. polovina 19. století. Památkově chráněná. V zahradě 2 kříže.
 fara
578.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Plánice
Barokní stavba fary s bohatě řešenými fasádami a dochovanou vnitřní dispozicí stojí vedle kostela sv. Blažeje. Postavena dle návrhu arch. K. I. Dientzenhofera, stavbu prováděl Anselmo Lurago. Při faře obdobně řešená kaplanka a zahrada s částečně zachovanou ohradní barokní zdí. Památkově chráněná.
 Habartice
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Habartice
Renesanční tvrz a upravená vstupní brána do dvora z konce 16. stol. z doby Jiříka mladšího Příchovského z Příchovic. Zadní část přízemí užívaná jako sklep je pozůstatek původního gotického sídla ze 2. poloviny 14. stol.
 Hořákov
zámek, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Běšiny
Původní tvrz, snad ze 14. stol. přestavěná na zámek byla zbořena a dnes v Hořákově stojí zámecká novostavba ze druhé poloviny 19. stol., kterou si postavila rodina Kordíků, která v té době vlastnila statek. Při zámku malý parčík.
 Horní Staňkov
745.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Horní Staňkov
Původně tvrz či zámek z konce 17. či poč. 18.stol. V 30. letech 19. stol. došlo k obnově zříceného zámku M. Schreinerem; přestavěn a rozšířen v r. 1912. Jednoduchá budova obdélníkového půdorysu, krytá valbovou střechou s věžičkou, s přilehlými hospodářskými objekty a zám. parkem. Soukromý majetek.
 Hrádek u Sušice
485.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Hrádek
Ve 14.st.tvrz. Račínové z Račína po r.1590 přestavěli na renesanční zámek. V r.1731 Jan Ferdinand Desfours přestavěl na nový barokní zámek. Pravé křídlo na renesančních základech, za ním přistavena kaple. Po r.2000 zahájeny restaurátorské práce.
 Hradiště
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Hradiště
Barokní zámek postavený ve 2. pol. 18. stol. za Bedřicha z Elvenichu, snad s využitím staršího panského sídla, které zde stálo. Zámek dodnes zdobí vikýř a barokní portál se zvlněným záklenkem.
 hřbitovní kaple
565.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Mlázovy
Prostá stavba venkovského pozdního baroka z druhé poloviny 18. století. Hřbitovní kaple na obdélném půdorysu s trojbokým závěrem a hranolovou zvoničkou. Památkově chráněná.
 hřbitovní kostel sv. Anny
440.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Bezděkov
Jednolodní kostel sv. Anny podle dochovaných záznamů postaven barokně v r. 1693. V letech 1899-1901 jako prostorově nevyhovující nahrazen novým kostelem sv. Václava na návsi. Současně změněn na rodinnou hrobku Korbů z Weidenheimu se samostatným vchodem a kapli.
 hrobka Kolowrat-Krakowských
540.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Týnec
Hrobka Kolowrat-Krakowských, také Kolowratská hrobka je hrobka šlechtického rodu Krakowských z Kolowrat z roku 1839. Vznikla adaptací původní barokní hřbitovní kaple sv. Barbory postavené v roce 1758. Stojí u hřbitovní zdi na západ od bývalého poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Týnci.
 Janovice nad Úhlavou
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Plzeňský kraj, Janovice nad Úhlavou
Janovický hrad postavil nejspíše Jan Janovský ve 2. pol. 13. stol. S různými přerušeními byl v majetku rodu pánů z Janovic do 17. stol. Poslední zbytky jádra hradu byly odstraněny počátkem 19. stol. při změně části plochy areálu hradu na hřbitov.