Turistické cíle v okolí obce Nezdice

Zámek byl přestavěn kolem roku 1670 ze starší tvrze, která přestavbou zanikla. V 18. století byly zazděny arkády a mezi lety 1824-25 byl zámek znovu přestavěn a také pravděpodobně zbořena původní věž. Zámek je sídlem OÚ Merklín.

První hradby získaly Klatovy v době svého založení kol. r. 1260. Nejstarší zachované části pochází z poč. 14. století. V 15. století byla doplněna vnější hradba s baštami a dalším příkopem. Souvislé úseky hradby se dochovaly v ulicích Tyršova a Plzeňská, okrouhlé věže v ul. Václavská a Komenského.

Zámek byl původně tvrzí založenou pány z Nebílova poprvé zmiňovanou r. 1673. V r. 1706 byla přestavěna na barokní zámek stavitelem Jakubem Augustonem dle návrhu architekta J. L. Hildebrandta. V letech 1785–1789 byl zámek rekonstruován a opraven.

Tvrz byla postavena v 2. pol. 14. stol., snad Zdislavem Němcem z Němčic, nebo zač. 15. stol. Broumem z Němčic. Později časté střídání majitelů. R. 1668 připojena Maxmiliánem Valentinem z Martinic k plánickému panství a nebyla již obývána, později byla až na vstupní věž zbořena.

Zchátralá renesanční tvrz postavená po roce 1500 Netunickými z Netunic. Po ztrátě sídelní funkce přestavěna v 18. století na hospodářské stavení a špýchar. Dvoukřídlá jednopatrová budova na půdorysu písmene L s relikty sgrafit a původních článků.

Nový židovský hřbitov byl založen v roce 1872. Na ploše 1475 m2 (z větší části nevyužité) se uchovalo 35 moderních náhrobků. Poslední pohřeb zde proběhl koncem 30. let 20. století.

Původní tvrz pocházející ze 14. stol. byla přestavěna a rozšířena v 16. stol. Přestavba na barokní zámek v třicátých letech 18. stol. V druhé pol. 20. stol. zámek značně zchátral.

Původně renesanční tvrz založená Kokořovci z Kokořova ve 2. pol 16. stol. Přestavěna v 17. stol. Čtvercového půdorysu, jihovýchodní a jihozápadní nároží s opěrnými pilíři. V přízemí dochovány klenby.

Pivovar v barokní budově bývalého jezuitského semináře vznikl v roce 1818, kdy ji zakoupilo Společenství klatovských právovárečných měšťanů. Krátce po druhé světové válce byl znárodněn a brzo zanikl. V podzemí se zachovaly sklepní prostory ze 17. a 18. stol., v budově jsou zbytky kaple semináře.

Téměř neznatelné stopy po tvrzišti a vsi ze 14. století nedaleko vsi Žákava. Zmiňuje se Aleš z Pokonic, který byl purkrabím na Vlčtejně. Mikuláš Pokonický z Dlouhé Vsi nechává tvrz opuštěnou v 70. letech 15. století. Ves se uvádí jako pustá r. 1587.

Hrad postavil v letech 1252–1259 Půta ze Žinkov z rodu Drslaviců. V 1. polovině 15. století již hrad nebyl obýván a pustl. Začátkem 16. století se jednalo již o zříceninu.

Tvrz postavená snad ve 14. stol. a renesančně upravené asi v 16. stol. Při stavbě sokolovny počátkem 20. stol., byla zbořena větší část dosud zachovalé tvrze a tak dnes zůstali jen sklepy a část patrové polygonální věže.