Turistické cíle v okolí obce Kozlov

Žulová klasicistní kašna pravděpodobně z konce 18. století. Kamenná nádrž je čtvercová, nároží a střed délky stran jsou zdobeny motivy připomínající pilíře. Uprostřed nádržky je hranolový pilíř s chrliči ve tvaru lvích hlav. Kašna byla restaurována v roce 1997, od roku 1958 je památkově chráněna.

Železný Kauerův kříž z 2. pol. 19. stol. stával u bývalého pekařství Ernsta Kauera č.p. 74. Po 2. svět. válce nebyl udržován a léta chátral. Na počátku 21. stol. z něj zbyl jen nakloněný a poškozený podstavec se zbytkem odlomeného kříže. Restaurován r. 2008 o.s. Za obnovu obce Štědrá.

Původní hospodářský dvůr tepelského kláštera byl zdevastován po roce 1945. V letech 2000–2004 byl přestavěn podle projektu Johna Powsona na klášter trapistů, přísné varianty cisterciáckého řádu.

Raně barokní hospodářský dvůr roku postavil 1680 Ferdinand Hroznata z Kokořova. V roce 1742 jej podpálili francouzští vojáci. Po roce 1945 zde byl státní statek, byl neudržovaný a ničen demolicemi a nevhodnými přístavbami. Koncem 20. století byl zprivatizován, není však využívaný a dále chátrá.

Vznik kostela v Kozlově je datován do 60. let 14. století. Barokní přestavba 1708 přidala horní patra věže a severní křestní kapli. Po roce 1945 zchátral, po roce 1990 těžce poškozeno hodnotné vnitřní zařízení. V současnosti zajišťovací práce.

Kostel ve Štědré se poprvé připomíná 1360. Dnešní stavba zřízena s využitím starších konstrukcí ve 2. pol. 17. stol., úprava exteriéru 1718. Následky poválečné devastace odstranila nedávná důkladná oprava. Součástí areálu i náročný pomník padlým.

Kostel v Toužimi vznikl pravděpodobně po roce 1488, kdy nahradil starší svatyni bývalého proboštství milevských premonstrátů (dnes zámek). Barokní přestavby (1656, 1738–42, 1778) zpravidla po požárech.

Na místě kaple s divotvorným obrazem Panny Marie byl v letech 1736 – 1738 postaven velký barokní kostel. Naposledy opraven poč. 20. stol., po roce 1945 zchátral, poč. 21. stol. opakovaně devastován. Od roku 2006 probíhá postupná obnova kostela i poutní tradice.

Na hřbitově na žlutickém předměstí Hladov stával údajně nejstarší žlutický kostel, doložen je ale až koncem 16. století. V roce 1874 vyhořel a roku 1882 ho nahradil pseudorománský hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, postavený Adolfem Kiesswetterem. Po r. 1945 kostel chátral a r. 1969 byl zbořen.

Barokní kostel dal postavit v l. 1698–1712 hrabě Heřman Jakub Černín (arch. G. B. Alliprandi) na místě pův. dřevěné kaple (14. stol.). Poutní kostel byl v 1. pol. 19. stol. upraven na hřbitovní (zbořen ambit a jedna postranní kaple). V 2. pol. 20. stol. silně zchátral, zrekonstruován v l. 2004–05.

Jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a přístavky sakristie a boční kaple byl postaven kolem roku 1740 na výšině jižně od vesnice. Po roce 1948 v něm byl ustájen dobytek a dnes má zcela zničené krovy a střechu. Dozrává k demolici.

Postsecesní kostelík v Pšově postavený roku 1914 zřejmě místními zedníky je dokladem rozvoje obce na přelomu 19. a 20. století. V nedávných letech byl opraven.