tvrz, zaniklý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Stružná
Gotická vodní tvrz, která se nacházela uprostřed současného rybníka, je poprvé uváděna v roce 1437, kdy ji držel man Sigmund Toss. Roku 1536 je ves uváděna jako součást panství Andělská Hora, tvrz ztratila svoji funkci a zanikla. Dobře zachovalé tvrziště bylo zničeno při úpravách po roce 1952.
sakrální památky - židovské památky, přestavěno, nepřístupno, Karlovarský kraj, Žlutice
Synagoga z roku 1883. Kromě modlitebny zde byl byt rabína a učitele a školní učebna. Během Křišťálové noci byla vyrabována, nicméně nebyla vypálena. V roce 1939 byla přestavěna na kancelářskou budovu, ve druhé polovině 20. století na obytný dům. V interiérech jsou údajně fragmenty původní výmalby.
sakrální památky - židovské památky, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Karlovarský kraj, Bečov nad Teplou
Suterén synagogy z roku 1688. Při požáru města v roce 1760 byla poškozena a v letech 1765- 67 byla klasicistně obnovena. V roce 1904 synagoga znovu vyhořela a byla zmenšena.. Roku 1921 zde ustaly bohoslužby a synagoga byla opuštěna. V červenci 1932 byla nadzemní část zchátralé synagogy zbořena.
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Karlovarský kraj, Toužim
První pís. zmínka je z r.1354. V 15. stol. Jakoubek z Vřesovic přeměnil proboštství na hrad a předal synovi Janovi (Janův hrad). V 16. stol. rod Plavenských změnil hrad na renes. zámek. V 17. stol. po požáru přestavěn. Od 18. stol. opuštěn a chátrá.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Útvina
Soukromou rozhlednu na vlastním pozemku a podle vlastního projektu vybudoval v letech 2002-2003 pan Václav Krysl. Umožňuje k ní volný přístup veřejnosti.
Velký trojiční sloup v jižní části tepelského náměstí z roku 1721. Architektonický návrh W. Braunbock, sochy O. J. Wenda. Rekonstrukce v 90. letech 20. století.
Klasicistní obdélná kaple z druhé pol. 18. století. Před r. 1945 patřila k usedlosti č. p. 5 Antona Kliebera, zvaného Tuchta. Po válce chátrala a zařízení bylo rozkradeno. V r. 1991 začala její oprava, kterou realizovali němečtí rodáci z Verušic ve spolupráci s obyvateli a vedením města Žlutic.
Gotická tvrz v Týništi ze 14. století, R. 1378 Týniště připojeno ke Žluticím, od té doby sídlem manů žlutické vrchnosti. Od konce 16. století opět samostatným statkem, r. 1630 opět připojena ke Žluticím, poté pohlcena hospodářským dvorem dochovaným ve zříceninách na návsi nedaleko kaple.
Vodní tvrziště v nepřístupném zemědělském dvoře. Přídomkem z Údrče se honosil významný rytířský rod 14.století. Rytíři si sami odvozovali původ od Smila, který byl zmiňován ve druhé polovině 12.století. Tvrz byla opuštěna na počátku 16.století.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Karlovarský kraj, Údrč
Údrčský zámek tvoří součást hospodářského dvora jižně od vsi. Jeho základ tvoří renesanční tvrz, vybudovaná Steinsdorfy ve 2. pol. 16. stol. Od roku 1640 sloužila jen správě statku. Po požáru 1898 části tvrze strženy a do nich vestavěn nový zámek.
Zaniklá obdélná barokní kaple s rovným závěrem a šindelovou střechou ze 17. století, zachycená na mapě 1. vojenského mapování. Název dostala podle Aloise Ulberta, jehož rodina se až do roku 1945 o kapli starala. V 50. letech ztratila střechu, dnes jen zarostlá hromada rozvaleného obvodového zdiva.
synagoga 
