Turistické cíle v okolí obce Javorná

Kašna stojí v centrální poloze žlutického náměstí na místě, kde původně byla dřevěná nádrž z první poloviny 19. století. Stávající kašna byla postavena v letech 1862-1863. V roce 1994 byla kašna na Velkém náměstí zapsána na státní seznam kulturních památek. V roce 1996 byla celkově restaurována.

Žulová klasicistní kašna pravděpodobně z konce 18. století. Kamenná nádrž je čtvercová, nároží a střed délky stran jsou zdobeny motivy připomínající pilíře. Uprostřed nádržky je hranolový pilíř s chrliči ve tvaru lvích hlav. Kašna byla restaurována v roce 1997, od roku 1958 je památkově chráněna.

Železný Kauerův kříž z 2. pol. 19. stol. stával u bývalého pekařství Ernsta Kauera č.p. 74. Po 2. svět. válce nebyl udržován a léta chátral. Na počátku 21. stol. z něj zbyl jen nakloněný a poškozený podstavec se zbytkem odlomeného kříže. Restaurován r. 2008 o.s. Za obnovu obce Štědrá.

Raně barokní hospodářský dvůr roku postavil 1680 Ferdinand Hroznata z Kokořova. V roce 1742 jej podpálili francouzští vojáci. Po roce 1945 zde byl státní statek, byl neudržovaný a ničen demolicemi a nevhodnými přístavbami. Koncem 20. století byl zprivatizován, není však využívaný a dále chátrá.

Vznik kostela v Kozlově je datován do 60. let 14. století. Barokní přestavba 1708 přidala horní patra věže a severní křestní kapli. Po roce 1945 zchátral, po roce 1990 těžce poškozeno hodnotné vnitřní zařízení. V současnosti zajišťovací práce.

Kostel založen oseckým klášterem před r. 1358, barokně přestavěn Fr. M. Kaňkou v letech 1729-1732. Jako poutní opraven r. 1931. Od r. 1953 vojenské skladiště řepky, r. 1966 po úmyslném zapálení vyhořel. Od r. 2003 zřícenina stavebně zajišťována, od r. 2012 provizorně zastřešena a oplocena.

Kostel v Toužimi vznikl pravděpodobně po roce 1488, kdy nahradil starší svatyni bývalého proboštství milevských premonstrátů (dnes zámek). Barokní přestavby (1656, 1738–42, 1778) zpravidla po požárech.

Kostel ve Štědré se poprvé připomíná 1360. Dnešní stavba zřízena s využitím starších konstrukcí ve 2. pol. 17. stol., úprava exteriéru 1718. Následky poválečné devastace odstranila nedávná důkladná oprava. Součástí areálu i náročný pomník padlým.

Na místě kaple s divotvorným obrazem Panny Marie byl v letech 1736 – 1738 postaven velký barokní kostel. Naposledy opraven poč. 20. stol., po roce 1945 zchátral, poč. 21. stol. opakovaně devastován. Od roku 2006 probíhá postupná obnova kostela i poutní tradice.

Původní kaple z let 1707–09 rozšířena na kostel v letech 1732–35. Na přelomu 60. a 70. let 18. století přistavěna věž. Po roce 1945 sloužil kostel jako archivní depot, přestavba na kulturní dům nebyla nikdy dokončena. Od roku 1990 kostel chátrá.

Na hřbitově na žlutickém předměstí Hladov stával údajně nejstarší žlutický kostel, doložen je ale až koncem 16. století. V roce 1874 vyhořel a roku 1882 ho nahradil pseudorománský hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, postavený Adolfem Kiesswetterem. Po r. 1945 kostel chátral a r. 1969 byl zbořen.

Barokní kostel dal postavit v l. 1698–1712 hrabě Heřman Jakub Černín (arch. G. B. Alliprandi) na místě pův. dřevěné kaple (14. stol.). Poutní kostel byl v 1. pol. 19. stol. upraven na hřbitovní (zbořen ambit a jedna postranní kaple). V 2. pol. 20. stol. silně zchátral, zrekonstruován v l. 2004–05.