Turistické cíle v okolí obce Klášter Teplá

Hrad Krasíkov založen kolem 13. stol. Prvním držitelem Jiří ze Skviřína, purkrabí z Přimdy. R. 1644 hrad zcela vyhořel a r. 1647 byl obsazen švédským generálem Wrangelem. Po vymření rodu Švamberků přešel jako dědictví na Kryštofa z Heissensteinu.

Hrad byl poprvé zmíněn r. 1360. Majitelem byl Sulek z Erpužic a jeho potomci. Dochováno je minimum zpráv. R. 1520 je uveden jako pustý. Jádro bylo odděleno od planiny příkopem s valem. Zbyly pouze vypálené podlahy z předhradí a nepatrné zbytky zdí.

Suterén synagogy z roku 1688. Při požáru města v roce 1760 byla poškozena a v letech 1765- 67 byla klasicistně obnovena. V roce 1904 synagoga znovu vyhořela a byla zmenšena.. Roku 1921 zde ustaly bohoslužby a synagoga byla opuštěna. V červenci 1932 byla nadzemní část zchátralé synagogy zbořena.

Budova víceúčelové synagogy vystavěná před r. 1818, přestala sloužit svému původnímu účelu koncem 19. stol. Začátkem 20. stol. přestavěna na obytný dům, jímž je dosud.

První pís. zmínka je z r.1354. V 15. stol. Jakoubek z Vřesovic přeměnil proboštství na hrad a předal synovi Janovi (Janův hrad). V 16. stol. rod Plavenských změnil hrad na renes. zámek. V 17. stol. po požáru přestavěn. Od 18. stol. opuštěn a chátrá.

Soukromou rozhlednu na vlastním pozemku a podle vlastního projektu vybudoval v letech 2002-2003 pan Václav Krysl. Umožňuje k ní volný přístup veřejnosti.

Velký trojiční sloup v jižní části tepelského náměstí z roku 1721. Architektonický návrh W. Braunbock, sochy O. J. Wenda. Rekonstrukce v 90. letech 20. století.

Městská památková zóna Úterý chrání od roku 1992 kromě významných solitérů (viz hesla) i unikátně zachovalou maloměstskou zástavbu ze 14.–19. století, ze značné části hrázděnou, doplněnou drobnou sakrální i užitkovou architekturou a plastikou.

Přírodní rezervace Vlček z r. 1966 se rozprostírá na Vlčím hřbetě v CHKO Slavkovský les na rozloze 59,5 ha. V hadcovém podloží je vysoká koncentrace těžkých kovů, především niklu, chromu a kobaltu, což způsobuje toxicitu, která je důvodem výskytu a ochrany specifické hadcové vegetace.

Vodní nádrž Mariánské Lázně z let 1894-1896 je nejstarší přehrada se zděnou hrází v Česku. Leží v Maxově údolí na Úšovickém potoce. Vodní dílo je součástí vodohospodářské soustavy Podhora–Mariánské Lázně. Z důvodu ochrany vodního zdroje nejsou hráz ani její okolí přístupné.

Vodní nádrž Podhora vybudována jako vodárenská v letech 1952-1956 pro město Mariánské Lázně a okolí. Břehy přehradního jezera na říčce Teplé i jeho hráz leží v ochranném pásmu I. stupně a nejsou proto veřejnosti přístupné.

Vysílač Krašov, druhá nejvyšší stavba v ČR, pokrývá západní Čechy rozhlasovým a televisním signálem. Původní stožár z let 1958–60 poškodila 25. 8. 1968 okupační armáda a v lednu 1979 mráz natolik, že musel být odstřelen. Dnešní postaven 1979–81.