Turistické cíle v okolí obce Chyše

Komárov (dříve Kumerau) se jako farní ves připomíná roku 1358. Současný kostel vznikl snad s využitím starších konstrukcí roku 1750. Kostel byl po roce 1945 opuštěn, vnitřní zařízení bylo zcela zničeno.

Kostel sv. Vavřince byl postaven v pseudogotickém stylu v 19. století na místě staršího svatostánku, připomínaného jako farní roku 1356 a také 1680. Jeho dipozice je jednolodní s pětiboce zakončeným presbytářem na východní straně.

Bohoslužby jsou v tomto kostele slouženy v 15 hodin každou sobotu. v Postním období se modlí od 14:30 Křížová cesta.

Kostel sv. Vojtěcha na severním okraji obdélné návsi v Krtech, vsi poprvé připomínané roku 1227, je původně raně barokní, postavený roku 1682. Roku 1737 byl přestavován a roku 1931 opravován.

Farní kostel zaniklé středověké vsi Vakov byl postaven v první polovině 14. století. Za husitských válek zůstal katolický. Udržován přestal být po odsunu německého obyvatelstva, jeho interiér byl rozkraden či zničen. Na počátku 21. století byl v havarijním stavu a došlo k jeho částečné rekonstrukci.

První zmínka o tvrzi je z r.1360. Roku 1620 se stará tvrz v Kostrčanech uvádí naposledy. Místo původní tvrze dal Jiří Bedřich Schramm postavit zámek, který se připomíná až roku 1847, bez podrobnějšího popisu.

Hradiště nedaleko vsi Kotaneč, nad pravým břehem řeky Střely, byla osídlena již během eneolitu, pozdní době bronzové a ve středověku. Archeologickou lokalitu tvoří úzký skalnatý hřbet přepažený dnes sotva znatelným příkopem a valem. Poprvé byla ohledána Darou Baštovou v roce 1982.

Zaniklý hrad z počátku 14. století postavený pány z Ervěnice. Byl však zničen již v 15. století za křižácké výpravy proti Žatci. Na místě bývalých základů věže stojí dnes rozhledna.

Zříceniny malého hradu, doloženého k r. 1338 za rytíře Racka. R. 1421 dobyt křižáky, po r. 1482 upraven Vřesovci, r. 1543 uváděn jako pustý. Dochováno zarostlé předhradí s příkopy a malé čtvercové jádro se zbytky zdiva brány, hradeb a obytné věže.

Křížový kámen ve Velečíně, s oboustranným reliéfem berličkového kříže (téměř setřený), je podobný dalším památkám tohoto druhu v okolních obcích. Není znám přesný důvod jeho zhotovení ani datum vzniku. Patří mezi méně známé památky.

Drobný lovecký zámek vybudován v lesích mezi Vroutkem a Nepomyšlí r. 1831. V držení rodu Herberštejnů do r. 1945. V r. 1985 vyhořel, nyní po rekonstrukci v soukromém vlastnictví a nepřístupný.

Hradiště na plochém Kružínském vrchu bylo osídleno v pozdní době halštatské na západní straně. Do dnešní doby se zachovaly nepatrné zbytky dvou valů orientovaných severojižním směrem. Bylo objeveno nedávno díky digitálnímu mapování. Z vrchu jsou výhledy do kraje.