Turistické cíle v okolí obce Pšov

Hradiště nedaleko vsi Kotaneč, nad pravým břehem řeky Střely, byla osídlena již během eneolitu, pozdní době bronzové a ve středověku. Archeologickou lokalitu tvoří úzký skalnatý hřbet přepažený dnes sotva znatelným příkopem a valem. Poprvé byla ohledána Darou Baštovou v roce 1982.

Hradiště na plochém Kružínském vrchu bylo osídleno v pozdní době halštatské na západní straně. Do dnešní doby se zachovaly nepatrné zbytky dvou valů orientovaných severojižním směrem. Bylo objeveno nedávno díky digitálnímu mapování. Z vrchu jsou výhledy do kraje.

Pozdně barokní trojboká zděná boží muka nechal vystavět v roce 1811 žlutický lékař Franz Kunz. Roku 1845 byla poničena bleskem a následně obnovena. Po roce 1945 chátrala. V letech 1983-1984 byla rozebrána a znovu sestavena na novém místě, několik desítek metrů severně od původního stanoviště.

Hospodářský dvůr původně ze 14. století. Od poloviny 16. století do 70. let 20. století stála v jeho západní části renesanční tvrz, přestavěná barokně po roce 1775. Severně od dvora novobarokní obytná budova statku.

Panské sídlo uváděné jako hrad nebo tvrz po sobě v dějinách nezanechalo jedinou stopu, neznáme ani jeho skutečné jméno. Archeologické nálezy určují jeho život do 14. - 15. století. Tvoří jej část čtvercové budovy o straně cca 8 metrů.

Jedna z nejmenších loretánských kaplí v Čechách stojí bez jakýchkoli doprovodných staveb, obvyklých v jiných loretánských areálech, na severní výspě opyše nad mostem přes Střelu. Vznikla v 17. století, za Josefa II. byla zrušena, záhy poté obnovena.

Gotická tvrz založena ve 14. stol. Po r.1500 v jejích místech postavena nová gotická tvrz, v 16.st. přestavěna renesančně. Tvrz, od r.1709 zámek, kdy dostal podobu, která zůstala do pol.19.st. Při tehdejší přestavbě získal podobu, která trvá dodnes.

Marie Pachtová, rozená Štampachová dala v roce 1794 na místě tvrze postavit zámek. Od r. 1852 patřil Lužec Baerenretheirům, z nichž Josef Maria Baerenretheir dal zámek přestavět v romantickém slohu.

Zámek stojí na místě tvrze (13. stol.), která byla krátce před r. 1600 přestavěna Jeronýmem Hrobčickým z Hrobčic na renesanční zámek. Po požáru r. 1712 barokně přestavěn, arch. T. Hafenecker. R. 1945 zámek zkonfiskován rodu Lažanských, poté zde bylo sídlo ředitelství Státních lesů a později muzeum.

Městská památková zóna Manětín chrání kromě významných solitérů (zámek, kostely) i maloměstskou barokní a pozdější zástavbu, doplněnou jedinečně zachovaným souborem více než 80 barokních soch a 32 kamenných váz v celém intravilánu městečka.

Mariánský sloup na toužimském náměstí z roku 1705 se sochou Madony. Z původní balustrády zůstaly rohové pilíře se sochami sv. Floriána, Josefa, Janů Křtitele a Nepomuckého.

Mariánský sloup v Úterý byl postaven roku 1731, obnoven o 100 let později a v 90. letech 20. století. Trojboký sloup nese sochu Madony, u rohů trojbokého podstavce rustikální sochy svatých Šebestiána, Vojtěcha a Floriána.