Turistické cíle v okolí obce Útvina

Městská památková zóna Úterý chrání od roku 1992 kromě významných solitérů (viz hesla) i unikátně zachovalou maloměstskou zástavbu ze 14.–19. století, ze značné části hrázděnou, doplněnou drobnou sakrální i užitkovou architekturou a plastikou.

Tvrz postavena některým z rodu Račínů po r. 1437, kdy Vlkošov získali Racek a Příbram z Račína. Adam Ondřej Račín přišel pro účast ve stavovském povstání (1618–20) o majetek. Tvrz získal Jiřík Kokořovec z Kokořova, který jí v 17. stol. upravil. Od r. 1788 sloužila jako sýpka. Dnes v soukr. majetku.

Vodní nádrž Březová byla vybudována na řece Teplé v letech 1931-1935 jako ochrana města Karlovy Vary před povodněmi. Její hráz o délce 229 m a výšce 25 m vytváří v sevřeném údolí vodní plochu o rozloze 77 ha, jejíž délka je 2 km.

Vodní nádrž Podhora vybudována jako vodárenská v letech 1952-1956 pro město Mariánské Lázně a okolí. Břehy přehradního jezera na říčce Teplé i jeho hráz leží v ochranném pásmu I. stupně a nejsou proto veřejnosti přístupné.

Vodní nádrž Stanovice na Lomnickém a Dražovském potoce z let 1972-1978 je zásobárnou pitné vody pro Karlovarsko. Vzniklé jezero má rozlohu 142 ha a je až 60 m hluboké. Břehy jsou v ochranném pásmu, po hrázi vede silnice Stanovice-Kolová.

Vodní nádrž Žlutice ležící 2 km západně od stejnojmenného města byla vybudována v letech 1965-1968 jako zásobárna pitné vody pro Žatecko. Břehy přehradního jezera o rozloze 161,5 ha leží v ochranném pásmu a jsou veřejnosti nepřístupné.

Vysílač Krašov, druhá nejvyšší stavba v ČR, pokrývá západní Čechy rozhlasovým a televisním signálem. Původní stožár z let 1958–60 poškodila 25. 8. 1968 okupační armáda a v lednu 1979 mráz natolik, že musel být odstřelen. Dnešní postaven 1979–81.

Minerální pramen, jehož vynikající vodu využívali místní lidé od pradávna. Záznamy o kyselce dokládají v 17. stol. premonstráti z kláštera v Teplé, zmiňují ji také staré německé vlastivědné knihy. V r. 1999 byla studánka obnovena a zrekonstruována, zároveň byl vystavěn zastřešující altán.

Barokní fara při kostele sv. Jakuba ve Vidžíně postavena r. 1753 klášterem premonstrátů v Teplé a sloužila jako letní sídlo opatů. Nyní soukromé ubytovací a stravovací zařízení zvané Zámecká fara s možností prohlídky. Objekt od r. 1958 památkově chráněn.

Ves Mlyňany (německy Lindles) ležela na pravém břehu Střely. První zmínka o ní je z roku 1379. Bývaly zde dvě desítky domů, tvrz, hostinec, kaple sv. Basilida, Rábův mlýn (Rabenmühle) a hájovna. Po roce 1965 byly všechny budovy v obci zbořeny a území obce bylo částečně zatopeno Žlutickou přehradou.

Malý hřbitov poutnovské obce, která existovala od 17. stol. do přelomu 19. a 20. století. Pohřby do konce 30. let z obcí v okolí. Dnes se ztrácí v porostu mezi lukami.

Židé v městečku Luka žili od 16. století, židovský hřbitov byl založen nejpozději v 17. století. Pohřbívání zesnulých trvalo do záboru Sudet r. 1938. Za války jej zničili nacisté, devastace pokračovala i v období kolektivizace. Dnes ze hřbitova zbyla ohradní zeď, torzo vstupní brány a ruina márnice