Turistické cíle v okolí obce Třebouň

Raně barokní sloup se sochou sv. Alžběty z první třetiny 17. století dala postavit hraběnka Elisabetha z Kokořova, rozená Seydlic ze Schönfeldu. Po roce 1945 sloup chátral. Při výstavbě panelového sídliště byl odstraněn z původního místa a na počátku 21. století byl obnoven na novém místě nedaleko městského muzea.

Vrcholně barokní sloup od žlutického sochaře Oswalda Josefa Wenda, pravděpodobně dle návrhu Petra Brandla. Postaven v letech 1701-1704 z podnětu hraběte Ferdinanda Hroznaty Kokořovce z Kokořova. Od roku 1963 je sloup památkově chráněn. Naposledy byl celkově rekonstruován v letech 2011-2012..

Smírčí kříž stojící dodnes u silnice nedaleko Protivce byl postaven snad roku 1571 na paměť vraždy toužimského řezníka Johanna Klyrze loupežníky. Český nápis na kříži je doplněn motivem sekyry připomínající povolání oběti.

Smírčí kříž, vytesaný z jednoho kusu hrubozrnné horniny má výšku 94 cm a šířku 68 cm, jeho tloušťka není známa. Nejsou na něm viditelné žádné symboly nebo nápisy. Kříž byl v neznámou dobu druhotně zazděný do ohradní zdi zrušeného hřbitova, původní umístění ani okolnosti jeho vzniku nejsou známy.

Smírčí kříž z hrubozrnné žuly má výšku 95 cm, šířku 85 cm a tloušťku 28 cm. V minulosti byl označován jako „Švédský kříž“ (Schwedenkreuz), jeho doba vzniku ani důvod vytvoření však není ničím doložen. V pramenech bývá datován do období 14. až 16. století. Památkově chráněný od roku 1958.

Pískovcový smírčí kříž latinského tvaru a neznámého stáří stával v lese u hájovny Stěnská. Léta byl zapomenut a ztracen. R. 1997 bylo objeveno jeho torzo, byl rekonstruován a r. 1998 vztyčen na novém místě. Má rozměry 56x45x18 centimetrů, na obou jeho stranách je mělká rytina kříže v kruhu.

Vrcholně barokní socha Krista Trpitele z roku 1704. Autorství je připisováno Johannu Kasparu Süssnerovi či Johannu Wirknerovi z Ostrova nad Ohří. Postava Spasitele je vysoká 2,05 m, celková výška památky je 4,16 m. Restaurována byla r. 1859 kameníkem Böhmem a r. 1975 restaurátory Paškem a Šejnostou.

Podstavec se sochou Panny Marie (Madony) s nahým Ježíškem na okraji vesnice pod třemi mohutnými lipami. Neznámý autor. Dle letopočtu na podestě z r. 1836, renovován r. 1898 (doplněn o pískovcové ornamentální ohrazení). Nově zrestaurován r. 2018 spolu s dříve zničeným ohrazením. Památkově chráněno.

Pozdně barokní kamennou sochu sv. Anny Samotřetí nechali r. 1764 vytvořit Johannes Ernestus Ignatius Kajetanus Otto von Ottlilienfeld a jeho manželka Anna Maria Josepha von Ottlilienfeld. Socha světice je v životní velikosti, Marie a Ježíš jsou zde ztvárněni jako děti. Roku 2017 byla restaurována.

Pozdně barokní pískovcová socha ze druhé poloviny z roku 1759. Zachycuje Františka Xaverského jako kázajícího misionáře. Po 2. světové válce chátrala a trpěla útoky vandalů, Na počátku 60. let ji poškodili tvář a urazili paži. Památkově chráněna od roku 1958, restaurována byla v letech 1970 a 2012.

Barokní sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1731 dal vytvořit majitel zdejšího panství Ferdinand Jakub z Kokořova na první výročí svatby se svojí ženou, hraběnkou Terezií, rozenou Colonna z Felsu. Je vytesána z pískovce, světec je znázorněn v životní velikosti. Opravena v roce 1975 a v roce 2014.

Barokní pískovcovou sochu sv. Jana Nepomuckého dal zhotovit v roce 1758 Benedikt Zitter. Opravena byla v letech 1780, 1859 (opravy hradila rodina Fischbach) a 2020. Socha světce je v podživotní velikosti (1,30 m), v tradičním ztvárnění, výška soklu je 1,13 m. Památkově chráněná je od 3. 5. 1958.