Turistické cíle v okolí obce Vykmanov

Kaple na jihozápadním úpatí Mědníku byla postavena roku 1937 nákladem měděneckého starosty Voita jako poděkování za zmírnění nezaměstnanosti v obci získáním zakázky pro jeho tkalcovnu perliček (Perlweberei). Po II. světové válce vyrabován interier, stavba obnovena po roce 1990.

Kapli nechal postavit František Julius syn vévody ze Sachsen-Laenburgu, jehož otec r. 1665 koupil panství od hraběte Šlika. Kaple zasvěcená Neposkvrněnému početí Panny Marie málem nepřežila dobu po roce 1945, v září 1994 se však dočkala znovuzrození.

Obdélnou kapli s půlkruhovým kněžištěm dal v centru osady Stichlův Mlýn (Stichelmühle) r. 1851 postavit mlynář Johann Schöttner. Po odsunu německého obyvatelstva kaple zchátrala. Opravena byla v letech 2009-2011 péčí o.s. Andělská Hora. Slavnostní vysvěcení vykonal P. Josef Mixa 10. září 2011.

Novorománská kaple z roku 1884 vznikla jako součást lázeňského areálu v Kyselce v době jeho rozkvětu za Heinricha Mattoniho. Nyní bez zařízení. Pohledová dominanta.

Klasicistní kaple, postavená roku 1778 na místě dřevěné stavby, zničené požárem roku 1642. Uzavřena 1783, o 20 let později znovu otevřena. Obnovena po požáru 1873, zatím poslední oprava dokončena 1993. Vnitřní zařízení z doby obnovy po požáru. Jedna z mála dochovaných budov původního Brotmarktu.

Pozdně barokní kaple byla r. 1770 postavena ze sbírek věřících u hlavní cesty na Ostrov na dolním konci města. Roku 1917 přenesena do dnešní polohy na stráni nad bývalým nádražím. Z původního poměrně bohatého zařízení byla značná část rozkradena či zničena.

Barokní kaple postavená vysoko nad městem roku 1734, původně tvořila jednu z dominant města. Koncem 30. let 19. století k ní byl přistavěn rozměrný obytný dům, zdemolovaný v polovině 20. století. Většina barokního vnitřního zařízení se nedochovala.

Zřícenina kamenné obecní kaple postavené před rokem 1842. Osada Popov společně s kaplí zanikla po roce 1945. V roce 2020 byla nad pozůstatky kaple postavena střecha se zvoničkou.

Novogotická kaple postavená na přelomu 40. a 50. let 19. století podle projektu B. Gruebera na homoli nad hradem Hauenštejn. Vysvěcena roku 1851. Využívána jeho majiteli do roku 1945, poté postupně devastována. V současné době v opravě, obklopuje ji arboretum, budované od 70. let 20. století.

V roce 1358 královský lovecký hrad, který později zpustl a r. 1604 vyhořel. Na sutinách postavena městská hláska. Poslední přestavba provedena v 18. stol. V průvodcích dnes označovaná jako zámecká věž.

V r. 1435 se Klejnštejn zmiňuje poprvé jako majetek Žibřida ze Žďáru. Klejnštejn náleží mezi hrady bergfritového typu. Zánik hradu spadá do let 1435–1437, kdy byl dobyt při sporu Vendem z Illburka s držitelem Klejnštejna Vojtěchem z Doupova.

Rozhledna (17 m, 1244 m n. m.) stojí na místě dřevěné věže (1817), kterou nahradil v l. 1838–68 vyhlídkový gloriet. R. 1880 postavena Krušnohorským spolkem nejprve dřevěná a poté kamenná rozhledna (r. 1884). R. 1893 přistavěn hostinec, postupně rozšířen. Po r. 1989 chátrá. Od r. 2005 v rekonstrukci.