Turistické cíle v okolí obce Velichov

Budova špýcharu (původně pivovaru) z 2. poloviny 17. století, upravená 1724. Na obou štítech niky se sochami (1725) z dílny Jana Adama Dietze. Dnes slouží jako skladiště distributorů stavebních materiálů.

Porcelánka založena 1793 J. N. Weberem. V letech 1805–1945 v majetku Thunů, většinu doby ji provozovali ve vlastní režii. Po stavbě nového závodu v 60. letech opuštěna, rozdělena průtahem silnice I/13, výrobní část demolována počátkem 90. let, zbytek objektu zbořen r. 2001.

Zámek byl postaven Linhartem Colonou z Felsu kolem roku 1598. Po roce 1948 zámek získala a používala armáda. Dnes je zámek v soukromých rukou a veřejnosti nepřístupný.

Gotická vodní tvrz, která se nacházela uprostřed současného rybníka, je poprvé uváděna v roce 1437, kdy ji držel man Sigmund Toss. Roku 1536 je ves uváděna jako součást panství Andělská Hora, tvrz ztratila svoji funkci a zanikla. Dobře zachovalé tvrziště bylo zničeno při úpravách po roce 1952.

Mohutné zříceniny hradu založeného Vilémem ze Šumburka ve 30. let. 14. stol. (první zmínka z r. 1435), a přestavěného Fictumy na počátku 16. stol. Opuštěn po požáru po r. 1550. Dochovány zbytky mohutné obytné věže, hradby s baštami a zajímavá brána.

Chátrající a ve zříceninu se měnící tvrz, která spolu se dvorem nahradila kolem r. 1560 hrad Šumburk. Osada vzniklá kolem dvora ve 20. století úplně zanikla a stejný osud hrozí i posledním zbytkům dvora a tvrze.

Skupina žulových věží nad Ohří, označovaných jako Zkamenělá svatba. Od r. 2007 jsou skály chráněny jako národní přírodní památka. Opředeny pověstmi o Janu Svatoši (Hans Heiling), bájném knížeti duchů loketského kraje. Inspirovaly řadu umělců, včetně J. W. Goetheho, bratří Grimmů či Viléma Mrštíka.

Židé ve vsi Luka žili od 16. stol., r. 1870 zde bylo 30 domů a 171 osob. Původní synagoga zanikla při požáru r. 1842, obnovena byla na stejném místě. V roce 1938 byla vypálena. Zbytky obvodových zdí byly zbořeny po r. 1960, na jejich místě je podezdívka a pahrbek z rozvaleného materiálu budovy.

Historický hraniční kámen na dnešní česko-saské hranici poblíž Božího Daru. Vztyčen již roku 1677, od roku 1729, kdy byla definitivně vyznačena zemská hranice, označoval místo styku hranic tří panství.

Dřevěná kolonáda postavená r. 1883 a v roce 1992 nahrazena věrnou kopií. S prameny Karel IV. (č.2), Dolní zámecký (č.3.) a Tržní (č.5).

Gotická tvrz v Týništi ze 14. století, R. 1378 Týniště připojeno ke Žluticím, od té doby sídlem manů žlutické vrchnosti. Od konce 16. století opět samostatným statkem, r. 1630 opět připojena ke Žluticím, poté pohlcena hospodářským dvorem dochovaným ve zříceninách na návsi nedaleko kaple.

Gotická tvrz Šliků z poč. 16. stol., r. 1621 vypleněna, r. 1651 prodána baronu Wallisovi. V l. 1747–55 přestavěna J. F. Hesslerem na pozdně barokní zámek, klasicistně upraven r. 1870. R. 1945 zkonfiskován Czernínům, v l. 1948–94 v zámku dětský domov, od r. 1994 budova bez využití a údržby chátrá.