Turistické cíle v okolí obce Kyselka

Zaniklá obdélná barokní kaple s rovným závěrem a šindelovou střechou ze 17. století, zachycená na mapě 1. vojenského mapování. Název dostala podle Aloise Ulberta, jehož rodina se až do roku 1945 o kapli starala. V 50. letech ztratila střechu, dnes jen zarostlá hromada rozvaleného obvodového zdiva.

Gotická tvrz Šliků z poč. 16. stol., r. 1621 vypleněna, r. 1651 prodána baronu Wallisovi. V l. 1747–55 přestavěna J. F. Hesslerem na pozdně barokní zámek, klasicistně upraven r. 1870. R. 1945 zkonfiskován Czernínům, v l. 1948–94 v zámku dětský domov, od r. 1994 budova bez využití a údržby chátrá.

Kamenná tvrz vznikla před r.1557. Poč.18.st.barokně upravena. Doplněn rizalit, přistavěno boční křídlo. Záv.19.st. pseudogotická úprava. Hlavní křídlo ozdobeno dvojicí osmibokých věžiček. Korunu zdiva ozdobily trojúhelné štíty s cimbuřím.

Vodní nádrž Březová byla vybudována na řece Teplé v letech 1931-1935 jako ochrana města Karlovy Vary před povodněmi. Její hráz o délce 229 m a výšce 25 m vytváří v sevřeném údolí vodní plochu o rozloze 77 ha, jejíž délka je 2 km.

Vodní nádrž Stanovice na Lomnickém a Dražovském potoce z let 1972-1978 je zásobárnou pitné vody pro Karlovarsko. Vzniklé jezero má rozlohu 142 ha a je až 60 m hluboké. Břehy jsou v ochranném pásmu, po hrázi vede silnice Stanovice-Kolová.

Vřídelní kolonáda, symbol Karlových Varů. Pramen byl jímán již v 16. stol. První stavba z r. 1774, r. 1879 nahrazena litinovou, od r. 1939 dřevěné provizorium a od r. 1975 má dnešní vzhled. Dnes hlavní zdroj termální vody a kysličníku uhličitého.

Rozhledna Vyhlídka Karla IV. v pseudogotickém slohu je z r.1876, zpřístupněna pro veřejnost v sezóně r.1877. Stojí nad Grandhotelem Pupp.

Postavena r. 1911-1913 podle projektu architekta F. Ohmanna. Dnes po rekonstrukci z r. 2001. Atrium zdobí plastika Ducha pramenů ze železitého pískovce. Její součástí je Horní Zámecký pramen (č.4) a nepřístupná část Dolní Zámeckého pramene (č.3).

Most postaven s prodloužením hlavní trati Buštěhradské dráhy do Chebu (1870). Aby mohly být obě ocelové konstrukce stejně dlouhé odtesána levobřežní skála. Při elektrisaci trati (2005) byla na původní spodní stavbu osazena nová nosná spřažená konstrukce.

Židé v městečku Luka žili od 16. století, židovský hřbitov byl založen nejpozději v 17. století. Pohřbívání zesnulých trvalo do záboru Sudet r. 1938. Za války jej zničili nacisté, devastace pokračovala i v období kolektivizace. Dnes ze hřbitova zbyla ohradní zeď, torzo vstupní brány a ruina márnice