Turistické cíle v okolí obce Hradiště

nebo vyberte

Hradiště

Karlovarský kraj,  Karlovy Vary  (KV)
Nalezeno celkem 148 záznamů, 12 / 13 stran, vyhledáno za 0.28 sec
 Stružná
650.0 m. n.m.
Kysibl
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Stružná
Gotická vodní tvrz, která se nacházela uprostřed současného rybníka, je poprvé uváděna v roce 1437, kdy ji držel man Sigmund Toss. Roku 1536 je ves uváděna jako součást panství Andělská Hora, tvrz ztratila svoji funkci a zanikla. Dobře zachovalé tvrziště bylo zničeno při úpravách po roce 1952.
 Šumburk
541.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Klášterec nad Ohří
Mohutné zříceniny hradu založeného Vilémem ze Šumburka ve 30. let. 14. stol. (první zmínka z r. 1435), a přestavěného Fictumy na počátku 16. stol. Opuštěn po požáru po r. 1550. Dochovány zbytky mohutné obytné věže, hradby s baštami a zajímavá brána.
 Šumburk
427.0 m. n.m.
Schönburg, Šumná
tvrz, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Klášterec nad Ohří
Chátrající a ve zříceninu se měnící tvrz, která spolu se dvorem nahradila kolem r. 1560 hrad Šumburk. Osada vzniklá kolem dvora ve 20. století úplně zanikla a stejný osud hrozí i posledním zbytkům dvora a tvrze.
 Svatošské skály
400.0 m. n.m.
Hans-Heiling-Felsen
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Hory
Skupina žulových věží nad Ohří, označovaných jako Zkamenělá svatba. Od r. 2007 jsou skály chráněny jako národní přírodní památka. Opředeny pověstmi o Janu Svatoši (Hans Heiling), bájném knížeti duchů loketského kraje. Inspirovaly řadu umělců, včetně J. W. Goetheho, bratří Grimmů či Viléma Mrštíka.
 trojmezný hraniční kámen
1164.0 m. n.m.
Dreiherrenstein bei Oberwiesenthal
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Jáchymov
Historický hraniční kámen na dnešní česko-saské hranici poblíž Božího Daru. Vztyčen již roku 1677, od roku 1729, kdy byla definitivně vyznačena zemská hranice, označoval místo styku hranic tří panství.
 Tržní kolonáda
447.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj
Dřevěná kolonáda postavená r. 1883 a v roce 1992 nahrazena věrnou kopií. S prameny Karel IV. (č.2), Dolní zámecký (č.3.) a Tržní (č.5).
 vápenka
890.0 m. n.m.
technická památka, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Kovářská
Pozůstatky vápenky, zřízené v první polovině 19. století majitelem panství hrabětem Buquoyem jiozápadně od městečka. V provozu do počátku 20. let 20. století. Dochovány dvě polygonální pece a trosky dalších budov.
 Velichov
zámek - původní tvrz, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Velichov
Gotická tvrz Šliků z poč. 16. stol., r. 1621 vypleněna, r. 1651 prodána baronu Wallisovi. V l. 1747–55 přestavěna J. F. Hesslerem na pozdně barokní zámek, klasicistně upraven r. 1870. R. 1945 zkonfiskován Czernínům, v l. 1948–94 v zámku dětský domov, od r. 1994 budova bez využití a údržby chátrá.
 vodní nádrž Březová
420.0 m. n.m.
voda - přehrada, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Březová
Vodní nádrž Březová byla vybudována na řece Teplé v letech 1931-1935 jako ochrana města Karlovy Vary před povodněmi. Její hráz o délce 229 m a výšce 25 m vytváří v sevřeném údolí vodní plochu o rozloze 77 ha, jejíž délka je 2 km.
 vodní nádrž Myslivny
958.0 m. n.m.
voda - přehrada, zachovalý, nepřístupno, Karlovarský kraj, Boží Dar
Nevelká vodní nádrž Myslivny v sousedství Božího Daru je nejvýše položenou vodárenskou nádrží na českém území. Byla vybudována v letech 1952-1959 pro zásobování oblasti Jáchymov-Ostrov pitnou vodou. Vzhledem k jejímu účelu leží její břehy v ochranném pásmu a nejsou přístupné.
 vodní nádrž Stanovice
515.0 m. n.m.
voda - přehrada, zachovalý, nepřístupno, Karlovarský kraj, Stanovice
Vodní nádrž Stanovice na Lomnickém a Dražovském potoce z let 1972-1978 je zásobárnou pitné vody pro Karlovarsko. Vzniklé jezero má rozlohu 142 ha a je až 60 m hluboké. Břehy jsou v ochranném pásmu, po hrázi vede silnice Stanovice-Kolová.
 Vřídelní kolonáda
447.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Karlovy Vary
Vřídelní kolonáda, symbol Karlových Varů. Pramen byl jímán již v 16. stol. První stavba z r. 1774, r. 1879 nahrazena litinovou, od r. 1939 dřevěné provizorium a od r. 1975 má dnešní vzhled. Dnes hlavní zdroj termální vody a kysličníku uhličitého.