Turistické cíle v okolí obce Praha 2-Nové Město

Zahrada uváděna r. 1413. Dle Popelky Bilianové zde býval Šabatec, místo, kde přespávali mimopražští židovští kupci a kde byl židovský špitál. Poč. 19. stol. zde byl výletní hostinec, r. 1888 postaven letohrádek. Z rozsáhlé zahrady zůstalo v důsledku činžovní výstavby koncem 19. stol. pouze torzo.

Bývalá koželužna Serváce Engla z Engelflusu z počátku 17. st.,od r. 1761 majetek Nosticů. V letech 1798 až 1803 zde žil Josef Dobrovský, v letech 1929–1940 historik Zdeněk Wirth, 1945–1980 Jan Werich, 1948–1968 básník Vladimír Holan.

Secesní pětikřídlá škola z let 1904-1906 v památkové zóně Karlín. Jedna z nejkrásnějších a nejmodernějších škol Rakousko-Uherska. Součást urbanistického celku Nového Karlína. Bohatá venkovní výzdoba, dvojice fresek s výjevy ze zdejší historie. Až na 2. světovou válku nepřetržitá výuka.

Zámecký pivovar v sousedství Löwitova mlýna je nejstarším pivovarem na území dnešní Prahy 8. V roce 1545 až 1590 jej nechal postavit Albrecht Bryknarz Brukštejna, někdejší majitel Libně. Roku 1900 byl pivovar zrušen.

Viniční usedlost na místě vinice Biskupky, doložené v 15. stol. Usedlost zde vznikla na počátku 17. stol., písemně doložena r. 1713. V 1. polovině 19. století přestavěna klasicistně. Dnes slouží jako obytná budova.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Západní pól se nachází na hranici katastrů pražské Ruzyně a středočeské Dobrovízi.

Zatopený lom na těžbu železné rudy z konce 19. století. Lomové dobývání bylo brzy nahrazeno hlubinným dolováním. V roce 1914 měl důl šachtu hlubokou 176 m a dlouhou 700 m. Vytěžená ruda se elektrickou dráhou odvážela do Nučic. Za 1. republiky byla těžba na dole zastavena.

Dřevěná rozhledna s kovovými prvky byla na keltském hradišti Závist u Dolních Břežan postavena na podzim 2021 podle projektu arch. Martina Rajniše. Je 28 m vysoká a na volně přístupnou plošinu ve výši 24 m vede celkem 129 schodů.

Zámek byl r. 1825 přestavěn bavorským knížetem Bedřichem z Oetingen-Wallersteinu ze starší budovy sloužící jako klášter, později jako rafinérie na třtinový cukr a chemická továrna. Do r. 2009 zde sídlila expozice asijských sbírek Národní galerie.

Skleněný oltář výtvarnice Vladimíry Tesařové byl r. 2021 umístěn v býv. kostnici u kostela sv. Havla na zbraslavském hřbitově, který se nachází na návrší Havlín. Z bezpečnostních důvodů je možno si jej prohlédnout pouze zamřížovaným okénkem ve vstupu. Oltář je osvětlen.

Zámek vystavěn v pozdně renesančním slohu po r. 1608. Po r. 1948 přešel do správy Státních statků. Tehdy nastala devastace zámku. R. 1992 předán v restituci potomkům původních majitelů. Rekonstrukce byla zahájena, ale r. 1994 stavba z finančních důvodů zakonzervována, nadále však chátrá.