Turistické cíle v okolí obce Praha 2-Nové Město

Renesančně a raně barokně přestavěný obecní dům a sousední původně obytný objekt. Přestavěna 1762–3 dle projektu Josefa Schwanitzera, do Maiselovy ulice přístavba z roku 1908 od Matěje Blecha. Navazuje na sousední Vysokou synagogu.

Radonická tvrz pocházela až z poloviny 16. století, vznikla buď za Hrzánů z Harasova nebo Jana Hada z Proseče, neboť první písemný doklad o ní pochází z r. 1587. Po připojení Radonic k vinořskému panství Czerninů r. 1675 tvrz ztratila svou funkci a beze stopy zanikla.

Zaniklé raně středověké pohřebiště s více jak 400 hroby založené asi v polovině 9. století z předkřesťanské doby. Někteří pochovaní vykazovali známky protivampyrických zásahů. Místo bylo jako pohřebiště využíváno do počátku 11. století.

Továrnu na hedvábí postavil po r. 1842 E. Rangheri. Po jeho smrti byla prodána, násl. časté střídání majitelů. V l. 1866–68 a r. 1864 rozšířena. R. 1882 koupena vršovickou obcí a v l. 1899–1900 novorenes. přestavěna. Poté zde byla škola a různé úřady. V l. 2010–13 upraven na domov pro seniory.

Zámeček zvaný Raudnitzův dům. Původně drobné venkovské sídlo na místě tvrze založené snad r. 1571 Janem Kutovcem z Úrazu. Od r. 1623 v majetku Michnů z Vacínova, po nich ve vlastnictví jezuitů, za Františka A. Defourse pravděpodobně klasicistní úprava.

Bývalý řeholní dům sester sv. Karla Boromejského s kaplí Nejsvětějšího Srdce Páně z r. 1869 upraven z bývalé továrny na obuv. Nyní sídlo Lycée Français de Prague.

Hradiště Řivnáč bylo postaveno na vysoké skále nad levým břehem Vltavy v pozdní době kamenné. Bylo první eneolitickou výšinnou lokalitou u nás prozkoumanou v letech 1881-1883 Čeňkem Rýznerem.

Rozsáhlý palác na místě tří gotických domů, r. 1571 sjednocený B. Wohlmutem. V r. 1796 přestavěn Černíny. Od r. 1816 patřil Rohanům, kteří mu dali v let. 1838–1841 pozdně klasicistní podobu. Dnes sídlo MŠMT ČR.

Rolandův sloup, lidově označovaný za sochu bájného knížete Bruncvíka, na malostranském pilíři Karlova mostu je dílem sochaře Ludvíka Šimka z roku 1884. Nahradil původní dílo z roku 1506 těžce poškozené dělostřelbou Švédů při obléhání Prahy roku 1648.

Pozůstatky románského mostu na Vyšehradě, který byl postaven koncem 11. stol. za vlády krále Vratislava. Můstek byl součástí vyšehradského opevnění (Vyšehrad byl v 10. a 11. stol. sídlem českých panovníků) a spojoval knížecký a královský okrsek s románskou bazilikou. Je postaven z opuky.

Rondokubistická dřevěná stavba z 20. let 20. století, kterou pravděpodobně vytvořil architekt Pavel Janák. Od svého vzniku slouží jako prodejna tabáku a novin. Roku 1981 byl prohlášen kulturní památkou a byl zrekonstruován do původní podoby. Další opravou prošel na počátku 21. století.

Rodinná vila arch. Otto Rothmayera, žáka a spolupracovníka arch. Josipa Plečnika, vznikla podle jeho vlastních plánů v letech 1928-1929. Od r. 2008 je ve správě Muzea hl. m. Prahy a v říjnu 2015 byla zpřístupněna veřejnosti. Má postavení národní kulturní památky.