Turistické cíle v okolí obce Praha 2-Nové Město

Stavební historie tvrze v Čimicích na místě románského dvora je kladena do 13. a 14. století, přímá zmínka o ní však pochází až z r. 1524. Tvrziště bylo archeologicky prozkoumáno v letech 1978-1984, poté zasypáno a prostor parkově upraven. Od r. 1985 archeologická památka.

Palác stojí na místě románského dvorce, přebudovaného ve 14. stol. v palác. Ten byl r. 1713 přestavěn J. V. Gallasem v reprezentativní sídlo Gallasů. Architektem byl J. B. Fischer. R. 1945 byl palác zkonfiskován a od té doby zde je Archiv hl. m. Prahy. V l. 1978 a 1994 byla provedena rekonstrukce.

Vrcholně barokní palác na místě románského, gotického a renesančního domu, např. ve vlastnictví Jáchyma O. Šlika. Barokní přestavbu na poč. 18. stol. započal hrabě Breda podle projektu G. B. Alliprandiho a dokončil hrabě Mansfeld podle projektu F. I. Préea. V r. 1848 neorokokově upraveny fasády.

Barokní zámek vznikl přestavbou pův. gotické tvrze z 2. pol. 14. stol. Kolem r. 1550 tvrz přestavěl na renesanční zámek Mikuláš Hrzán z Harasova. Zámek několikrát vystřídal majitele a za Windischgrätzů byl v 18. stol. barokně stavebně upraven. Na poč. 19. stol. v majetku podnikatele A. Schöllera.

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v l. 1887– 88. Po americkém bombardování v únoru 1945 bylo z mostu sneseno. Na Vyšehrad umístěno r. 1947, na dnešní místo přeneseno r. 1979.

Pozdně barokní zámek, vystavěn křižovníky r. 1755 na místě pův. středověké tvrze (zmiň. „věžovité stavení“), v té době již zaniklé. V kapli pův. oltář z r. 1755, řezb. výzdoba a fresky z 2. pol. 18. stol. Fasádu zdobí plastiky od I. F. Platzera.

Daliborka je válcová pevnostní věž postavená v r. 1496 za vlády Vladislava Jagellonského Benediktem Rejtem jako součást severního opevnění Pražského hradu. Sloužila jako vězení. Před požárem r. 1781 byla o dvě patra vyšší, po opravě zpřístupněna veřejnosti.

Terénní zbytky hradu. Postaven Štěpánem z Tetína před r. 1338, zanikl ještě ve 14. století. Počátkem 16. stol. zříceniny pobořeny při zkoušení nových pražských děl. Koncem 17. století ještě stály výrazné zříceniny zdí, dnes se tu nacházejí pouze reliéfní obrysy staveb a hradeb.

Kubistický dům vybudovaný v letech 1912–13 Matějem Blechou podle projektu architekta Emila Králíčka. V budově se zachovala řada kubistických detailů. Dům byl mnohokrát upravován, poslední úprava v r. 1993 přinesla novokubistické prvky P. Keila.

Renesanční dům ze 16. století na místě dvou gotických domů ze 14. století. Dům postupně vlastnili Šlikové, Lobkowiczové, Martinicové, Kolowratové, Dietrichsteinové. Na začátku 19. století byl palác rozdělen na několik bytů.

Nejde o klasickou rozhlednu, ale soubor tří dřevěných vyhlídkových plošin umožňujících výhled do výběhu koní Převalského, části chovu pražské zoologické zahrady. Objekty jsou volně přístupné od jara 2021. Nejvyšší je na severní straně oplocení.

Jedno z nejznámějších a přírodovědecky nejcennějších chráněných území Prahy. Je to skalnatá a hluboká soutěska Šáreckého potoka, která vznikla postupnou vodní erozí. Jedná se o nejstarší horniny, předprvohorního stáří, na území Prahy, jejichž stáří se odhaduje na 800 mil. let.