Turistické cíle v okolí obce Úšovice

Původně renesanční budova tepelské školy založená 1572 opatem Janem Mauskönigem, upravená roku 1819. Po roce 1945 sídlo městské správy.

Starý židovský hřbitov v Chodové Plané založen kolem r. 1686 a využíván do r. 1890, kdy byl nahrazen novým hřbitovem o 700 m jižněji. Jako součást zámeckého areálu památkově chráněn od r. 1958.

Rokokové sousoší sv. Jana a Pavla na mohutném a bohatě zdobeném podstavci nechali vytvořit Franz Anton a Franziska Stowasserovi r. 1844. Bylo vysoké 4,2 metrů, postavy světců měly jen 1,3 m. Památka chátrala po odsunu německých obyvatel a začátkem 60. let byla povalena, vrcholové sousoší zmizelo.

Nevelký barokní patrový zámek s mansardovou střechou postavený Zikmundem Heimhausenem v 1. pol. 18. stol. využívaný též jako objekt lesního a báňského úřadu v době, kdy byla v okolí Broumova těžena a zpracovávána železná a měděná ruda.

Suterén synagogy z roku 1688. Při požáru města v roce 1760 byla poškozena a v letech 1765- 67 byla klasicistně obnovena. V roce 1904 synagoga znovu vyhořela a byla zmenšena.. Roku 1921 zde ustaly bohoslužby a synagoga byla opuštěna. V červenci 1932 byla nadzemní část zchátralé synagogy zbořena.

Budova víceúčelové synagogy vystavěná před r. 1818, přestala sloužit svému původnímu účelu koncem 19. stol. Začátkem 20. stol. přestavěna na obytný dům, jímž je dosud.

Zbytky hradu při barokní sýpce. Hrad založen v pol. 13. st. pány ze Svojšína. Po r. 1450 hrad přestavěn a rozšířen Švamberky. R. 1647 pobořen v bojích se Švédy. Po r. 1648 na rozkaz Ferdinanda III. zbořen, aby nemohl sloužit při odboji proti císaři.

Velký trojiční sloup v jižní části tepelského náměstí z roku 1721. Architektonický návrh W. Braunbock, sochy O. J. Wenda. Rekonstrukce v 90. letech 20. století.

Přírodní rezervace Vlček z r. 1966 se rozprostírá na Vlčím hřbetě v CHKO Slavkovský les na rozloze 59,5 ha. V hadcovém podloží je vysoká koncentrace těžkých kovů, především niklu, chromu a kobaltu, což způsobuje toxicitu, která je důvodem výskytu a ochrany specifické hadcové vegetace.

Vodní nádrž Mariánské Lázně z let 1894-1896 je nejstarší přehrada se zděnou hrází v Česku. Leží v Maxově údolí na Úšovickém potoce. Vodní dílo je součástí vodohospodářské soustavy Podhora–Mariánské Lázně. Z důvodu ochrany vodního zdroje nejsou hráz ani její okolí přístupné.

Vodní nádrž Podhora vybudována jako vodárenská v letech 1952-1956 pro město Mariánské Lázně a okolí. Břehy přehradního jezera na říčce Teplé i jeho hráz leží v ochranném pásmu I. stupně a nejsou proto veřejnosti přístupné.

Minerální pramen, jehož vynikající vodu využívali místní lidé od pradávna. Záznamy o kyselce dokládají v 17. stol. premonstráti z kláštera v Teplé, zmiňují ji také staré německé vlastivědné knihy. V r. 1999 byla studánka obnovena a zrekonstruována, zároveň byl vystavěn zastřešující altán.