Turistické cíle v okolí obce Tři Sekery

Přírodní památku Dominova skalka představuje nevysoký vršek na rozhraní okresů Sokolov a Cheb. Od r. 1989 je chráněna zdejší vzácná flora na hadcovém podkladu, zejména endemická rostlina, zvaná rožec kuřičkolistý. Místo je i výskytištěm vzácných motýlů.

Rustlerův statek z 18. století s dobovou zemědělskou expozicí je typickým zástupcem lidové architektury Chebska a Ašska, v roce 1996 zde byla vyhlášena vesnická památková rezervace.

Dvojice žulových smírčích křížů bez jakýchkoli nápisů nebo reliéfů byla přenesena na současné místo u kostela sv. Michaela archanděla v Dolním Žandově roku 1998. Od roku 2001 jsou památkově chráněny.

Rozhledna, 940 m n. m. Před 2. svět. válkou zde stála dřevěná turist. chata s rozhlednou. R. 1970 post. nová rozhledna sloužící vojenským účelům jako radarová stanice. Dnes v soukr. vlastnictví. Byla vystavěna bez kousku železa (silikonové šrouby).

Farská kyselka je volně přístupný minerální pramen v okolí Mariánských Lázní. Je nejvýše položenou zachycenou kyselkou v CHKO Slavkovský les a patří bezesporu k nejchutnějším v okolí města. Je snadno dostupná po turisticky značených cestách z města nebo od parkoviště na silnici do Pramenů.

Prameny Giselin, Rudolfův a Vincentův byly v minulosti základem lázní Sangerberg (nyní Prameny), jejichž budova z let 1872-1878 sloužila po 2. světové válce jiným účelům, r. 1985 vyhořela a r. 2000 byla zbořena. Dva prameny byly nově upraveny r. 2012 a jsou volně přístupné, třetí je zdevastován.

Kamenná válcová rozhledna na vrchu Hamelika byla postavena v roce 1876 podle plánů architekta Fridricha Zicklera. Její výška je 20 m. Na ochoz vede 120 schodů. Rozhledna byla v roce 2007 rekonstruována.

Venkovská usedlost z 2. pol. 18. stol., především dům s hrázděným patrem s šachovými vzory je vynikajícím dokladem tradiční lidové architektury na Chebsku. Kulturní památka od r. 2005, ve správě Muzea Cheb od r. 2021 zpřístupněna veřejnosti jako skanzen.

Pozdně barokní, částečně klasicistní zámek postavený nejspíše za Zikmunda Heimhausena koncem 18. stol. chátrající uprostřed zanikajícího parku. Jeden ze třech zámků postavený v této oblasti za Heimhausenů.

Stavba jež v sobě snoubí prvky průmyslové architektury a aristokratické vznešenosti. Na tehdejší dobu velice technicky promyšlená, v neorománském slohu, postavená z popudu Alfréda Windischgrätze. Jedná se o druhou největší jízdárnu ve střední Evropě.

Až neuvěřitelně dobře zachovalé tvrziště z konce 13. stol. až začátku 14. stol. objevené Zdeňkem Buchtele v roce 1976 při ověřováním trasy prastaré Královské stezky (Via Regia), která vedla z Prahy do Chebu.

Kamenný kříž údajně ze začátku 20. století, snad z období mezi lety 1910–1920. Je vytesán ze žuly, nadzemní část je vysoká 91 cm, má tvar řeckého kříže. Původně stával u silnice z Bohuslavi na Mnichov, na dnešní místo na náměstí byl přesunut v roce 1999. Památkově chráněný je od roku 1993.