Turistické cíle v okolí obce Slatina

Ves a dvůr Dolnice je poprvé připomínána r. 1310, v dalších staletích byla v držení chebských měšťanských rodů. Nevýrazná obdélná patrová budova zámku byla postavena v 16. či 17. století. Dnes v soukromém vlastnictví, slouží k bytovým účelům.

Rustlerův statek z 18. století s dobovou zemědělskou expozicí je typickým zástupcem lidové architektury Chebska a Ašska, v roce 1996 zde byla vyhlášena vesnická památková rezervace.

Kašna dudáka z r.1923 z last.vápence. Autor Johan Adolf Mayerl.

Dvojice žulových smírčích křížů bez jakýchkoli nápisů nebo reliéfů byla přenesena na současné místo u kostela sv. Michaela archanděla v Dolním Žandově roku 1998. Od roku 2001 jsou památkově chráněny.

Evangelický kostel v Mokřinách, které jsou městskou částí Aše, vznikl v letech 1912-1914 pro německou luteránskou církev podle plánů Otto Bartninga. Po 2. světové válce sloužil jako pravoslavný, od r. 1994 pak jako kazatelská stanice Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Aši.

Po povýšení Františkových Lázní na město bylo rozhodnuto r. 1868 o zřízení farnosti a výstavbě farní budovy. Dokončena r. 1869. Správou farnosti i fary pověřen křížovnický řád. Vilová stavba v historizujícím slohu italské renesanční vily. Uprostřed hlavního průčelí situován vstup do fary.

Nejstarší slatinné lázně na světě, založené císařem Františkem I. v r. 1793 jako Ves císaře Františka, v r. 1807 jim byl úředně přiznán název Františkovy Lázně a v r. 1865 císař František Josef I. povýšil lázně na město. Městská památková rezervace.

Křemenný val na hranici Přírodního parku Halštrov, nedaleko hlavního tahu mezi Hazlovem a Aší.

Rozhledna Grenzlandturm stojí na německé straně hory Dyleň (Tillenberg) od r. 1961 nad obcí Bad Neualbenreuth, z níž je dostupná i pro motoristy. Poskytuje široký rozhled na bavorskou i českou stranu.

Kamenná rozhledna (34 m), 758 m n. m. Roku 1902 byl položen základní kámen rozhledny, dostavěna a slavnostně otevřena byla r. 1904. Rozhledna byla postavena podle projektu W. Kreise z Drážďan ašským stavitelem Ernestem Hausnerem. Spolu s turistickou chatou je součástí sportovního areálu.

Hartoušovské mofety jsou od r. 2017 součástí národní přírodní památky Bublák a niva Plesné. Důvodem ochrany je mofetové pole, území s výrony suchého oxidu uhličitého o teplotě nižší než 100° C z puklin na zemský povrch. Nachází se jihozápadně od vsi Hartoušov.

R.1224 založen románský hrad, ve14.st. přeměněn na gotický. Později postupně změněn na zámek. Až do padesátých let 20.st. zachován v dobrém stavu. Pak se změnil v zříceninu. Část v 60. letech zbořena. Demolice zbytku doposud neprovedena.