Turistické cíle v okolí obce Holýšov

Raně gotický kostel založený spolu s městem kol. r. 1280, upravován pozdně goticky a přestavěn barokně po požáru města r. 1708. Samostatně přístupná kostelní věž s krásným výhledem na centrum města a zámek.

Kostel sv. Petra a Pavla v Holýšově je gotického původu z 14. stol., zbarokizován r. 1743 a upravován v 18. a 19. stol. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Farní kostel sv. Václava je na tomto místě připomínán již na konci 14. století. V roce 1744 byla několikrát přestavovaná stavba zničena požárem. Zbylé obvodové zdi byly využity k výstavbě nového, barokního kostela, vysvěceného roku 1746. Kolem kostela byl až do roku 1784 původní městský hřbitov.

Dnešní barokní kostel sv. Víta v Dobřanech byl postaven v letech 1727 – 1734 na místě původního kostela z materiálu získaného z původní stavby. Kostel je naproti kostelu sv. Mikuláše při severozápadním okraji náměstí.

Kostel sv. Víta v Srbicích je románského původu s raně gotickými prvky, podle datace založen r. 1199, přestavován v renesanci, baroku a v 19. stol. Nyní filiální ve farnosti Koloveč s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 památkově chráněn.

Kostel sv. Vojtěcha v Milavčích je vrcholně barokní stavba z let 1741-1748 podle plánů Antona Spannbrucknera. Věž a sakristie přistavěny v 19. stol. Nyní kostel filiální ve farnosti Domažlice a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Původně románský kostel z poslední třetiny 12. století byl přestavován goticky (kaple sv. Barbory a věž) a barokně (1747, zejména hřbitovní brána a vnitřní zařízení). Unikátně dochovaný gotický krov. Rozsáhlá rekonstrukce 2001 - 2005.

Farní kostel v Kolovči je gotického původu, barokně přestavěn po požáru r. 1731 a výrazně upraven v letech 1868-1870, kdy byla přistavěna i věž. Od r. 1992 je chráněnou kulturní památkou.

Na místě dnešní tvrze stála tvrz starší, postavená ve 13. stol. Byla v majetku Drslaviců, později Chotěšovského kláštera. Od pol. 16. stol. byl majitelem Jetřich Valečský z Vřesovic. Vřesovci postavili v 16. stol. novou tvrz. Koncem 17. stol. v majetku J. H. Černína. V 18. stol. přestavěna na sýpku.

Vyhlídková věž (487 m n. m.) byla přistavěna k již stojícímu kostelu. Na místě stával pův. poutní kostel z r. 1755. R. 1782 byl zbourán a r. 1862 byl postaven nový. R. 1932 byla přistavena vyhlídková věž. V l. 1967–95 součástí vojenského prostoru. R. 2004 byla věž po opravě otevřena pro veřejnost.

Honosná vila s přilehlým hospodářským dvorem byla vybudována někdy po roce 1874, kdy zdejší pozemky koupil statkář Adolf Bollman z Halberstadtu. Vilu dal postavit Adolfův syn Robert. Jeho synovi Adolfovi byla zestátněna r. 1945. Hospodářské objekty chátrají, vila je patrně rekreačně využívána.

Lacembok vznikl jako opevněné sídlo pravděpodobně v druhé polovině 13. století. Nejdříve byl dřevěný, zakladatelem kamenného hradu byl zřejmě rytíř Vojslav z Krchleb. Hrádek zanikl mohutným požárem při dobývání sídla husitskými vojsky.