Turistické cíle v okolí obce Kanice

Tvrz z konce 16. století nechal postavit Jiří hrabě z Guttensteina. Pův. renesanční objekt v centru obce je nyní upraven na sídlo obecního úřadu a centrum služeb.

Na místě dnešní tvrze stála tvrz starší, postavená ve 13. stol. Byla v majetku Drslaviců, později Chotěšovského kláštera. Od pol. 16. stol. byl majitelem Jetřich Valečský z Vřesovic. Vřesovci postavili v 16. stol. novou tvrz. Koncem 17. stol. v majetku J. H. Černína. V 18. stol. přestavěna na sýpku.

Kříž u ohradní zdi nového zámku nedaleko od hlavní brány do jeho nádvoří. Kovový kříž s krucifixem na profilovaném podstavci se soklem. K poctě svých rodičů a jejich věčné památce ho nechala zřídit Marie Františka svob. paní ze Schirdingu, rozená hraběnka Krakowská z Kolowrat, v roce 1843.

Asi pětimetrová dřevěná vyhlídková stavba byla na Kubíčkově skále u Tlumačova vybudována v létě r. 2012 a volně zpřístupněna veřejnosti v září téhož roku. Je součástí česko-německého projektu.

Honosná vila s přilehlým hospodářským dvorem byla vybudována někdy po roce 1874, kdy zdejší pozemky koupil statkář Adolf Bollman z Halberstadtu. Vilu dal postavit Adolfův syn Robert. Jeho synovi Adolfovi byla zestátněna r. 1945. Hospodářské objekty chátrají, vila je patrně rekreačně využívána.

Lacembok vznikl jako opevněné sídlo pravděpodobně v druhé polovině 13. století. Nejdříve byl dřevěný, zakladatelem kamenného hradu byl zřejmě rytíř Vojslav z Krchleb. Hrádek zanikl mohutným požárem při dobývání sídla husitskými vojsky.

Renesanční zámeček byl původně tvrzí, kterou její majitel Humprecht Czernin nechal na konci 16. stol. přestavět. Zámek Chudenice má ve střední Evropě historický primát, neboť byl v majetku Czerninů více než 700 let, aniž by ho prodali, zastavili atp.

Terénní náznaky po tvrzi pravděpodobně založené již ve 14. stol. při jihovýchodním okraji rybníka. Dodnes se dochovalo ploché tvrziště, porostlé křovím a stromy, oválného tvaru, velikosti 20 x 24 m, bez jakýchkoliv zbytků zdiva.

Nově opravená pozdně gotická věžová tvrz s přístavbou mladšího zámečku, původní sídlo Bohuchvalů z Hrádku z 15. stol., poté vlastnictvím Czerninů a města Domažlice a užívána jako sýpka. Unikátní původní interiér s okny s kamennými sedátky ve 4. patře.

Skromné pozůstatky halštatsko-laténského hradiště z doby 700 let př. n. l. Hradiště bylo obehnáno vysokými dvojitými valy z nasucho skládaných kamenů. Zaniklo po požáru, jak dokládají spečené kameny.

Zámek byl přestavěn kolem roku 1670 ze starší tvrze, která přestavbou zanikla. V 18. století byly zazděny arkády a mezi lety 1824-25 byl zámek znovu přestavěn a také pravděpodobně zbořena původní věž. Zámek je sídlem OÚ Merklín.

Tvrz ze 14.stol., založená Svatoborem a Markvartem z Nahošic. V 18.stol. přestavěna na barokní zámek a za Petra a Jakuba Prušáků v 19. stol. zámek přestavěn v pseudorenesančním stylu. Později Müllerové z Hömsteinu přistavěli věž a schodiště do parku.